Organizace a výkon veřejné samosprávy

Z organizačního hlediska je každý správní orgán samostatnou organizační jednotkou, ale tvoří subsystém veřejné správy

Ustálily se dva principy organizace:

centralizace (řízení od ministerstev níže)

decentralizace (dochází tehdy, když zásadní rozhodnutí přijímají nejnižší orgány /pravomoce na nižších stupních/

působí-li navzájem, tak jde o vyvážený stav

centralizace a decentralizace bývá spojována s pojmy koncentrace a dekoncentrace, tedy nadřízenosti a podřízenosti

V souvislosti s organizací se ustálily 3 systémy:

přímého řízení

zabývají se činností, pro kterou se příslušná organizace vytvořila

funguje zde systém nadřízenosti a podřízenosti

řeší se jedna problematika /školské úřady/

funkčního /státního/ řízení

hovoří o útvarech, které mohou působit jak směrem nahoru tak i dolů

kombinovaný

Konkrétní organizační uspořádání závisí na řadě faktorů:

státoprávní uspořádání

územně správní členění

historický vývoj

typová, věcná a funkční strukturovanost veřejné správy

Současné členění je následující:

ústředními orgány jsou:

vláda (je tvořena předseda, místopředsedové, ministři)

ministerstva (hospodářství, kultury, školství mládeže a tělovýchovy, spravedlnosti, průmyslu a obchodu, vnitra, financí, zdravotnictví, zemědělství, dopravy, zahraničních věcí, práce a sociálních věcí, obrany, životního prostředí, pro správu národního majetku