Студопедия.Орг Главная | Случайная страница | Контакты | Мы поможем в написании вашей работы!  
 

Orgány územní samosprávy



krajské úřady, okresní úřady (do 31.12.2002), obce

další orgány (policie, FU, katastrál., škol., celní úřad)

zájmové orgány (sokol, hasiči, myslivci, rybářská stráž, lékařská odbor. org.

Veřejná správa -správa veřejných záležitostí, realizována jako projev výkonné moci ve státě. Jsou tím také rozuměny orgány veřejné správy, které vykonávají činnost podzákonnou a nařizovací. Veřejnou správu vykonává především stát prostřednictvím vlastních orgánů vykonávají ji i veřejnoprávní subjekty, a to svým jménem, ze své působnosti, tj. samosprávou (okresy, obce). Dělí se na státní správu a samosprávu.

Veřejná správa -správa věcí veřejných, realizována jako projev výkonné moci státu. Veřejnou správu vykonává stát prostřednictvím institucí, orgánů (viz. ot. č. 14)

Státní správa je vykonávána státem prostřednictvím orgánů státní správy. Kromě funkce řídící (směrem dolů) má také funkce regulační tzn., že smyslem je udržení společenského stavu v žádoucích mantinelech. Stát vystupuje jako garant (ochránce), zajišťuje nápravu – vyvolává represe. Samospráva je projevem decentralizace státní moci. Světovým trendem je posilovat samosprávu.

Okruhy organizace státní správy a samosprávy:

1) činnost státní správy - praktické vytváření vzájemných vztahů mezi jednotlivými prvky vnitřní organizační struktury

2) souhrn institucí - celek, který zabezpečuje fungování

3) struktura - vnitřní složení a vzájemné uspořádání a vazby

4) systém - funkční vnitřně diferencovaný celek, který navenek působí na další subjekty

Organizační principy veřejné správy:

vyjadřují určité zásady, které se zabývají technickou stránkou

Dva základní principy realizace pravomoci příslušného orgánu státní správy, oba potřebné pro optimální vyvážení, které vede k bezzávadovému fungování veřejné správy.

1) centralizace - pravomoc v centru a její rozdělení prostřednictvím delegování pravomocí je slabé, nezatěžuje příliš nižší složky a vede spíše k přísnému naplňování příkazů shora. Princip centralizace spočívá v převažujícím výkonu veřejné správy do ústředních orgánů státní správy.

2) decentralizace - zásadní rozhodnutí přijímají nejnižší složky – extrémní přístup – vede ke kolapsu veřejné správy. Princip decentralizace směřuje k výkonu veřejné správy na více nižších nebo vedle sebe stojících organizačních složek v rámci příslušného organizačního systému a souvisí s konkrétním vymezením postavení včetně pravomocí ať již resortních či prostorových (územních).

Optimální řešení: kompromis – centralizace X decentralizace. V mimořádných podmínkách (povodně) nutno posílit centralizovaný přístup.

Faktické naplňování podřízenosti a nadřízenosti - koncentrace

- dekoncentrace

Systémy řízení:

1) přímé řízení - bezprostředně se zabývá činností, pro kterou se příslušná organizace vytvořila, systém nadřazenosti a podřízenosti, všichni řeší jednu problematiku

2) funkční řízení -útvary (štábní řízení) mohou působit jak směrem nahoru, tak směrem dolů

3) kombinované systémy - kombinace přímého a funkčního řízení – jsou preferovány ve státní správě

Státní správa –je činnost státu, kterou stát realizuje výkonnou moc. Vykonávají ji orgány řídící ministerstva a nižší složky, která naplňují rozhodnutí vlády a ministerstev. To jsou např. pověřené obecní úřady, které na výkon státní správy dostávají dotace (to je rozdíl mezi samosprávou). Tyto orgány mají nezávislé postavení, jsou svébytné. Obce vykonávají státní správu v přenesené působnosti v rozsahu stanoveném zvláštními zákony a při výkonu se řídí zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy. Vykonávají ji v rozsahu určeném a to na úsecích státní správy (např. životního prostředí, stavební úřady, živnostenské úřady atd.) Pokud obec není schopna vykonávat státní správu sama a neuzavře smlouvu s jinou obcí v témže okrese, rozhodne okresní úřad, který určí pověřený obecní úřad určité obce jejím výkonem pro dotčenou obec, jde o tzv. přenesenou působnost.

Vykonavateli státní správy jsou ústavní orgány státu, zákonem zřízené správní úřady, jakož i orgány státního zařízení, veřejných sborů nebo jiných subjektů, jestliže zákon jim výslovně svěřil působnost a pravomoc vykonávat státní správu nebo na ně delegovat úřad k tomu oprávněný na základě zákona.

Konkrétně to jsou :

Vláda -Z Ústavy je vrcholným orgánem výkonné moci. Svou řídící funkci uplatňuje vůči vykonavatelům státní správy, nikoli vůči subjektům nepodřízeným. Činnost nepodřízených subjektů veřejné správy reguluje, resp. ovlivňuje především vydáváním nařízení, vládní politikou atd. Vláda má jako jediný orgán výkonné moci právo zákonodárné iniciativy.

Ministerstva -ústřední správní úřady s dílčí věcnou působností. v čele stojí ministr, který ministerstvo řídí, vykonává působnosti a pravomoci zákonem ministerstvu přikázané a odpovídá za jeho činnost.

Jiné správní úřady -netvoří jednotlivou skupinu. Nejblíže ministerstvům jsou ty správní úřady, které označujeme jako jiné ústřední správní úřady. Rozdíl oproti ministerstvům je ten, že v čele nestojí ministr, ale vedoucí jmenovaný vládou, obor působnosti je užší a vztahuje se na odborně technickou problematiku vyžadující zvláštní ústřední úřad (např. Český báňský úřad; Český úřad bezpečnosti práce; Správa hmotných rezerv). Ministerstva a jiné ústřední správní úřady tvoří spolu organizační soustavu ústřední státní správy. Jiným druhem správního úřadu je okresní úřad. Má všeobecnou působnost z hlediska věcného a místní působnosti z hlediska územního. OkÚ vykonávají státní správu ve svých územních obvodech, na základě zákona jim může být výkon státní správy svěřen i v jiných územních obvodech.

Veřejné ozbrojené sbory nebo jiné veřejné sbory –výkon státní správy těmito sbory se uskutečňuje především ve věcech správního dozoru, a to zpravidla příslušníky těchto sborů, kterým zákon přímo stanoví jejich povinnost a oprávnění ( Policie ČR – tj. ozbrojený sbor; Správa požární ochrany – tj. neozbrojený sbor ).

Jiné subjekty, na které byl výkon státní správy přenesen, nebo jimiž byl propůjčen –výkon státní správy provádějí jiné subjekty než stát na základě jeho přenesení nebo propůjčení. Přenesením státní správy se rozumí delegace na některou veřejnoprávní korporaci, jejímž výhradním nebo převažujícím úkolem jsou veřejné úkoly. Výkon státní správy je možné delegovat buď formou zákona nebo správním aktem na základě zákona. Nejdůležitějším případem přeneseného výkonu státní správy na jiný subjekt veřejné správy je tzv. přenesená působnost orgánů územních samosprávných jednotek. Organizačně je tato působnost zajišťována obecními úřady (městskými úřady, magistráty, úřady městských částí) nebo pověřenými obecními úřady. V rozsahu přenesené působnosti jsou tyto úřady správními úřady. Do budoucna se počítá s rozšiřováním územní samosprávy na úkor státní správy. Bude ale nutné, aby státní správa vykonávala nad územní samosprávou dozor.

13.Veřejná samospráva. Pojem.Organizace a výkon veřejné samosprávy územní a profesní.

rozumíme tím především organizační soustavu a strukturu subjektů veřejné správy

základními subjekty jsou stát a veřejnoprávní korporace, kteří vystupují jako představitelé a nositelé veřejné moci

realizují svoje postavení navenek prostřednictvím svých orgánů





Дата публикования: 2015-01-04; Прочитано: 405 | Нарушение авторского права страницы | Мы поможем в написании вашей работы!



studopedia.org - Студопедия.Орг - 2014-2022 год. Студопедия не является автором материалов, которые размещены. Но предоставляет возможность бесплатного использования (0.012 с)...