B) samospráva

Jako základní územní jednotky osídlení a současně základní organizační jednotky systému místní správy jsou obce.

Základem místní správy v našich obcích je obecní samospráva, která je doplněna určitým rozsahem výkonu tzv. přenesené působnosti, či jinak vyjádřeno, určitým rozsahem výkonu státní správy přímo v obcích. Jedná se zejména o úpravu majetku obcí, místních poplatků, obecní policie, jakož i o úpravu podmínek výkonu veřejné správy na jejich jednotlivých úsecích (např. veřejný pořádek, byty a nebytové prostory, životní prostředí, hospodaření s odpady, školství, zdravotnictví, soc. zabezpečení apod.).

Obec je ústavně pojata jako samosprávné společenství občanů s postavením právnické osoby s vlastním majetkem a finančními zdroji.

Obec (město, statutární město) je při výkonu místní správy povolána k plnění úkolů, které jsou vymezeny rámcem tzv. působnosti obce. Podle platné právní úpravy přichází u obcí v úvahu působnost dvojího druhu.

U samostatné působnosti hovoříme o klasické obecní samosprávě, v jejímž rámci obec spravuje svoje záležitosti samostatně, přičemž je vázána jen zákony a obecně závaznými právními předpisy. Zabezpečuje tak hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí. Schvaluje program rozvoje územního obvodu, hospodaří s majetkem obce, sestavuje rozpočet, rozhoduje o účasti obce v obchodních společnostech, zřizuje fondy a uděluje čestné občanství apod. Z dalších pravomocí spadajících do samostatné působnosti obce je třeba uvést některé otázky o nichž je rozhodováno ve správním řízení. Jde o ukládání pokud za nesplnění povinností uložených např. při odstraňování následků živelné pohromy či za neudržování pořádku a čistoty, za narušení vzhledu nebo životního prostředí obce. Výše pokut je až do 200 000 Kč. Zvláště významným oprávněním obce v rámci její samostatné působnosti je potom ještě oprávnění zřídit obecní policii, s posláním zabezpečovat místní záležitosti veřejného pořádku.

U přenesené působnosti naproti tomu jde o výkon státní správy,ovšem o takový výkon, který stát nerealizuje přímo, svými orgány, nýbrž nepřímo, a to prostřednictvím obcí a jejich orgánů. Obec takto vykonává státní správu v příslušném rozsahu zejména na úseku evidence obyvatelstva, požární ochrany, výstavby, zásobování, obchodu, ochrany půdního a lesního fondu apod. Významným oprávněním obce ve věcech patřících do přenesené působnosti je oprávnění vydávat obecně závazné vyhlášky (v mezích zákona).

Nejvyšším samosprávným orgánem a zastupitelským sborem obce je obecní zastupitelstvo. Toto vykonává zákonem o obcích svěřené nejdůležitější pravomoci v oblasti samostatné působnosti obce. Zasedání obecního zastupitelstva jsou veřejná, schází se podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. Člen obecního zastupitelstva skládá slib věrnosti České republice, není však vázán pokyny voličů a nemůže jimi být také odvolán. Při výkonu svých práv a povinností se řídí svým svědomím a přesvědčením o tom, co bude pro obec nejprospěšnější.

Obecní rada (rada města) je výkonným orgánem pro oblast samostatné působnosti obce. Vzhledem k tomu jí nepřísluší rozhodovat v oblasti přenesené působnosti (s výjimkou vydávání obecně závazných vyhlášek). Obecní rada je složena ze starosty, jeho zástupce a dalších radních, kteří jsou voleni obecním zastupitelstvem z řad jeho členů (5-13 členů - lichý počet). Zasedání rady jsou veřejná a schází se podle potřeby. Kromě úkolů směřujících k samosprávného chodu a rozvoje obce navazujících na činnost zastupitelstva rada dále zřizuje a ruší komise a odbory, případně zvláštní orgány. Při výkonu samostatné působnosti odpovídá rada zastupitelstvu, při výkonu přenesené působnosti, tj. jen při vydávání obecně závazných vyhlášek odpovídá okresnímu úřadu.

Starosta je orgánem obce, který reprezentuje obec navenek. Volí ho obecní zastupitelstvo a jemu je také za své činnosti odpovědný. Svolává a řídí zasedání zastupitelstva, podepisuje zápis o průběhu zasedání a spolu s dalším radním podepisuje obecně závazné vyhlášky.

Pokud jde o orgány obecní rady, je třeba především poukázat na komise. Ty obecní rada zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány. Vždy se zřizuje komise finanční a komise kontrolní.

Sídlem uváděných obecních orgánů a zastřešující složkou výkonu správy v obci je obecní úřad (městský úřad, magistrát). Jeho posláním je plnit jednak vlastní, zákonem o obcích stanovené úkoly, a to jak v oblasti samostatné, tak i v oblasti přenesené působnosti. V čele stojí starosta, dále se skládá ze zástupce starosty, z tajemníka obecního úřadu a z dalších pracovníků úřadu. Organizačními složkami obecního úřadu jsou pak odbory, zřizované obecní radou jako výkonné orgány.

Postavení krajů a jejich orgánů

Kraj je územní společenství občanů; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje.

Kraj je veřejnoprávní korporací; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.

Kraj má vlastní majetek a hospodaří s ním samostatně za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.

Kraj je spravován, v rozsahu stanoveném zákonem, zastupitelstvem kraje. Dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad.

12. Státní správa. Pojem.Organizace a výkon státní správy.