Sociální oblast Ministerstva kultury

RR) sociálně výchovná činnost v kulturních střediscích a institucích.

Sociální oblast církevních, společenských a neziskových organizací

SS) instituce humanitární, charitativní, střediska křesťanské pomoci,

TT) instituce péče o mládež, nadace apod.

S rozvojem širšího spektra sociálních služeb se přímo úměrně rozvíjí síť specifických pracovních povolání a činností. Vhled do této situace je komplikován širokým spektrem různých forem práce, kdy se můžeme setkat s reziduálními ambulantními, poradenskými, kontaktními službami či v sociálních oblastech působícími službami (Klíma, 1993).

Přestože za centrální oblast pro uplatnění sociálních pedagogů je nejčastěji považován resort školství, nelze profil kompetence redukovat pouze na tuto oblast. Další vhodnou orientací by mohla být sociální prevence (Klíma, 1995). Tento autor ve svém výzkumném záměru vymezuje činnost sociálního pedagoga, a to takto:

UU) dlouhodobá a krátkodobá resocializační činnost,

VV) individuální, skupinové, či komunitní vedení klientů při psychosociálních problémech v preventivním kontextu,

WW) terénní práce prvního kontaktu, depistáž a screening,

XX) systematická práce a výchovná pomoc rodinám,

YY) specializovaná výchovná činnost volnočasového charakteru,

ZZ) výchovně poradenské služby přispívající k restrukturaci výchovného klimatu.

Schwalb (1997) vymezuje činnosti sociální práce a sociální pedagogiky již v průběhu studia těchto oborů a dochází k následujícím závěrům:

V rámci oboru sociální práce se studenti vzdělávají pro činnosti pomáhající, poradenské, vzdělávací, plánovací, organizační a správní v oblasti sociální práce, tedy pro činnosti, které se zabývají sociálními problémy, které patří ke kategoriím chudoba, odlišné chování a vzdělávání okrajových skupin.

V rámci oboru sociální pedagogika jsou studenti vzděláváni pro činnosti výchovné, vzdělávací, poradenské, doškolovací, učící, resocializační, plánovací, organizační a správní v práci s dětmi, mládeží, rodinami, dospělými a lidmi v sociálně - pedagogických zařízeních, v rámci sociálně pedagogických opatření a v práci s mladými lidmi s nápadným vývojem a jejich nejbližšími osobami v zařízeních pro pomoc mládeži, tedy pro činnosti, které patří ke kategoriím socializace, prevence, zabránění a odstranění desocializace.

Další vývoj mezi oběma obory se ubírá prostřednictvím tzv. integrativního modelu (hledáním společných znaků obou oborů jejich specifik včetně cílené kooperace).

Sekot (1997) prezentuje závěry grantového šetření v oblasti sociální pedagogiky v následujících osmi principech:

AAA) sociální pedagogika a činnosti, které vykonávají absolventi tohoto oboru vyžadují vysokou odbornou přípravu, dosažení určité věkové úrovně, osobní a sociální zralost a vyhraněné morální postoje,

BBB) sociální pedagogika i sociální práce jsou interdisciplinární a pluralistické vědecké disciplíny, které nelze řadit do hierarchických vztahů, nýbrž stanovit zařazení jako stejně kvalitní, ale jiného druhu,

CCC) zařadit oba obory pod obor sociální studia,

DDD) empirické sledování uplatnění absolventů oboru sociální pedagogika ukazuje na potřebnost a významnost tohoto oboru nejen pro současnost, ale i dobu budoucí,

EEE) vzdělávání pracovníků pro sociální oblasti je pluralistické, proto jsou sociální pedagogika a sociální práce chápány jako obory spolupracující,

FFF) odmítnutí vytvoření jednotného systému v oblasti vzdělávání v sociálních disciplínách, který by vedl unifikaci a výrazně by omezoval variabilitu výuky,

GGG) sociální pedagogika je vědní disciplína, která měla bohatou historii a její vývoj byl násilně přerušen po roce 1948, v současné době má v Evropě společně se sociální prací svoji pozici,

HHH) u sociálních disciplín nelze založit dialog na komplexní deskripci skutečnosti pojímané jako logický prostor, nýbrž na procesu neustálého vytváření a vzájemného dialogu různých interpretací, které jsou od počátku považovány za rovnoprávné a legitimní.

Sociální práce jako společenskovědní disciplína, mající výrazně technologický charakter, doznala za poslední desetiletí značných změn. Tyto změny lze shrnout v rámci koncipování sociální práce jako:

· Změny v oblasti společenské činnosti

· Změny v koncipování sociální práce jako vědního oboru

· Změny v postavení sociální práce jako studijního oboru

Zásady moderní sociální práce lze vnímat jako zásady uplatňované v práci ostatních vědních disciplín, tedy i v pedagogice jako obecné vědě o výchově.