Pedagogika Andragogika Geragogika

(děti a mládež) (dospělí) (senioři)

Pedagogika v užším slova smyslu zaměřená na děti a mládež, andragogika, která se zabývá dospělými jedinci jako objekty svého působení a geragogika, která je koncipována jako pomoc lidem postproduktivního věku. Sociální práce je orientována na pomoc jedinci v kritických bodech životní dráhy nebo při patologickém průběhu životní dráhy. V průběhu životní cesty se klient setkává z celou řadou profesionálů - sociálních pracovníků, kteří ho institucionálně (zprostředkovaně i funkcionálně) ovlivňují. Významné role v tomto procesu hrají pedagog a andragog. Následující teze uvažují v intencích učitel jako vychovatel a vzdělavatel dětí a mladistvých. Kvalifikovaný učitel vedle výchovně vzdělávacích funkcí by měl plnit řadu dalších funkcí. Následující schéma tyto "nadstavbové" funkce znázorňuje takto:

4. vazba: učitel - žák……………………………..funkce diagnostická

5. vazba: žák - učitel……………………………..funkce poradenská

6. vazba: učitel - rodiče………………………….funkce informační

7. vazba: rodiče - učitel………………………….funkce konzultační

8. vazba: učitel - pedagogický sbor…………….funkce koordinační

Prioritní diagnostická funkce je založena na permanentním pozorování chování a jednání žáka, na sledování jeho reakcí na běžné i stresující situace. Nekázeň, agrese, neadekvátní verbální projevy, stejně jako uzavřenost, nekomunikativní postoje, vyčleňování se z kolektivu mohou indikovat přítomnost patologie. Učitel by neměl podceňovat více či méně "důmyslné" způsoby navázání verbálního i nonverbálního kontaktu ze strany žáka s cílem vyhledat pomoc, radu, podporu. Tato snaha žáka implikuje učitelovu funkci poradenskou.

Poradenská funkce představuje poskytnutí pomoci, podporu a pochopení problému, se kterým se na učitele žák obrátí. Pedagog s prosociálním cítěním žákovo očekávání splní, jeho problém však nevyřeší a je na učiteli jak se vyrovná se svojí rolí "poradců. V prvé řadě musí být učitel důkladně seznámen s problematikou té které patologie, znát zásady včasné intervence, tedy základní pravidla sociální práce. Zkušený pedagog se v podstatě těmito pravidly řídí a není nezbytně nutné aby prošel nadstavbovým kusem. U méně zkušených a věkově mladších učitelů je vhodné absolvovat seminář či školení v rámci dalšího vzdělávání učitelů k danému tématu. Zkušený učitel - poradce - si vytváří kolem sebe tým odborníků - specialistů z různých oblastí (odborní lékaři, pediatři, psychologové, speciální pedagogové aj.). Poradenská intervence je zvláště u žáků mladšího a středního školního věku podmíněna spoluprací s rodiči.

Funkce informační je mnohdy podmíněna řadou faktorů, které provází vztah učitel - rodič. Ze strany rodičů je učitel chápán především jako vychovatel, pak jako vzdělavatel a už vůbec ne jako poradce. Rodiče považují školu za všemocnou instituci, která v podstatě plní zakázku rodiče - vychovat a vzdělat jejich dítě. Velmi častým jevem je reakce rodiȍÊ@ÜÂ@àÂèÞØÞÎÒÆǖÒ@ÆÐÞǬÂǜÚ@LjÚèȶèÊ@ì@èÞÚ@æÚòæØêX@˼Ê@LjÚèȶ@æÒ@àÂèÞØÞÎÒÆǖÒ@ÆÐÞǬÂǜÚ@àʲÒǜÂςÚ@àǤÂìȶ@ôÊ@˂ÖÞØòX@èÂÚ@æÊ@Úê@ÜÂêȚÒØÞX@èÂÚ@ÔæÞê@ÖÞʲÊÜò@ǬúæÖòèê@àÂèÞØÞÎÒÆǖúÆÐ@ÔÊì˞@PÖÞêʲÊǜÚX@ÖǤÂÈÊ˼ÊX@ÊðàÊäÒÚÊÜèÞǬÂǜÚ@æ@ÈäÞÎÂÚÒ@ÂàÞÈ\R\@´Öê˂Êǜú@êȚÒèÊØ@ǬÚX@˼Ê@Ö@àÞôÒèÒìǜÚ@æàÞØêpǤÂÆÒ@êȚÒèÊØÊ@æ@äÞÈÒȚÒ@ÈÞÆǐÂǴÚ@ÚÜÞÐÈò@Â˼@àÞ@ÞàÂÖÞìÂǜúÆÐ@ÒÜèÊäìÊÜdžÚÆÐ@ôÊ@æèäÂÜò@êȚÒèÊØÊ\@¤ÞÈÒȚÊ@ìÊØÚÒ@ÒÜèÊÜǴÚìÜȶ@ìǜÚÚÂǔÚ@ÜÂàʲ\@ÚÊÈÒdžÚÜæǖÂ@ìÂäÞǬÂǜÚX@ǬúäÂôÜȶ@àÞÈÆÊʐêǔÚ@ìÂäÞǬÂǜÚ@ǬúÆÐÞìǜÂ\@ªȚÒèÊØ@Äò@ÜÊÚȶØ@àÞæÖòèÞìÂè@æòæǨÒÚ@ÜÊÞÚòØǜúÆÐ@äÂÈX@ǜúÄä˼@ÖÞÜôêØèÂÆÊX@ÖèÊǤé analyzují všechny stránky problému ohroženého žáka - klienta.

Konzultace patří mezi intervenční techniky, kterými se učitel snaží pomoci i rodičům při řešení patologického problému. I zde se učitel setkává obdobně jako u žáků se skutečností prověřenou dobou: zkušenost je sdělitelná, nikoliv předatelná. Tato teze dokladuje obtížnost a individuálnost intervence do primární skupiny - rodiny.

Mezi nejvíce opomíjenou funkci patří koordinační funkce učitele, ta, která usměrňuje interakci učitel - pedagogický sbor. Pedagogický sbor je specifická profesní skupina, která má své zvláštnosti. Rozhodující roli v tomto kolektivu hraje jeho vedoucí - ředitel a jeho styl řízení.

Učitelé jako jednotlivci obtížně vnímají moderní pohled na sociálně patologickou problematiku a neuvědomují si, že tyto jevy jsou nedílnou součástí společnosti. Žádná společnost patologické jevy neodstranila, vyskytovaly se vždy a všude a je tedy nutné najít takové způsoby řešení, takové intervence, které by výskyt těchto jevů eliminovaly. "Nevyrovnaný" pohled učitele na žáka se sociálně negativním chováním se prohlubuje v kontextu řešení problému v celém pedagogickém sboru. Ten chápe patologické chování jako poruchu chování a škola zasahuje jako instituce se sankcemi v rámci daného normativního systému. Problém tím však vyřešen není, žák je pouze potrestán, a tentýž problém bují dále a objeví se později v mnohem závažnější podobě. Takto nevyrovnaný pohled celého pedagogického sboru vede ke stigmatizaci žáka, upozorňuje se tím na jeho deviaci a není vyloučeno, že se z něho skutečně stane jedinec s výraznou patologií. Učitelé nevhodným způsobem řešení problému mnohdy přispívají ke vzniku sociálně deviantních jedinců, neboť jako sociálně významnější jedinci etiketizují méně sociálně významné jedince (žáky) za devianty. Praxe naznačuje tři závažné aspekty zvyšující negativní pohled na žáka (např. toxikomana) ze strany učitelů: