Druhy ústav

1. Ústavy právní a faktické

faktickou má každý stát. V každé společnosti existují otázky, které tvoří obsah ústavy. Ústavou v právním slova smyslu rozumíme stav, kdy je žádoucí model společenských mocenských vztahů zachycen v právní normě.

2. Ústava ve formálním a materiálním smyslu

ústavu v materiálním smyslu tvoří všechny právní normy, které upravují ústavní otázky; u nás např. volební zákon, zákon o občanství atd. Ústavou ve formálním smyslu rozumíme stav, kdy jsou ústavní otázky upraveny zákonem vyšší právní síly (ústava, ústav. zákon).

3. Ústava rigidní a flexibilní

za rigidní (tuhé) jsou považovány ústavy, které lze měnit jen složitým způsobem. Neplatí zde zásada, že zákon pozdější ruší dřívější. Ústava ČR je rigidní. Flexibilní jsou takové, jejichž změna je možná stejným postupem jako u zákonů a norem "obyčejných".

4. Ústavy psané a nepsané

ve většině zemí platí psané ústavy. Jen výjimečně existuje ústava nepsaná, tvořená ústav. obyčeji a koncepcemi - Velká Británie.

5. Ústavy reálné a fiktivní

Reálností ústavy rozumíme shodu její litery se skutečností. Fiktivnost znamená, že ustanovení ústavy nejsou realizována, nedodržujíc se, ústava existuje pouze na papíře.

6. Ústavy původní a přenesené

Původní ústava je originální, je ústavním vzorem. Přenesená je pak ústava, která byla přenesena na nové území (ústava SRN platí i pro NDR).

7. Ústavy dohodnuté, oktrojované a revoluční

Dohodnuté jsou výsledkem dohody rozhodujících politických sil ve státě, mají předpoklady pro dlouhodobou platnost.

Oktrojovaná je daná společností, přidělená jí držitelem z moci úřední.

Revoluční vznikají v období bojů o moc. Protože v době bojů dochází ke střídání skupin u moci, nemají revoluční ústavy dlouhého trvání.

8. Z hlediska učlenění státu a formy vlády

Z hlediska učlenění rozlišujeme ústavy:

- federální

- unitární.

Z hlediska formy vlády pak ústavy:

- republikánské

- monarchistické.

9. Ontologické třídění ústav

Tradiční třídění ústav je dnes pouze pomocným prostředkem, navrhuje se nové tzv. ontologické třídění.

Podle této teorie je ústavou to, jak držitelé a adresáti moci jednají při aplikaci ústavních pravidel. Podle toho pak rozlišujeme:

* ústavy normativní = ústavy, jejichž normy skutečně řídí politický proces

* nominalistické ústavy = reálný politický život se jimi neřídí, mohou mít výchovný smysl jako cíl do budoucna

* ústavy sémantické = neomezují politickou moc, pouze sankcionují moc faktického držitele