Právní systém České republiky

je pro něj charakteristické, že v podstatě vznikl recepcí právních předpisů platných v ČSFR v den jejího zániku, tj. 31. 12. 1992, jakož i práv a povinností vyplývajících pro ČSFR z mezinárodního práva k témuž dni.

Uvedené normy převzala ČR s těmito modifikacemi:

1. v oblasti ústavního práva se staly souč2. ástí práva Č3. R tyto ústavní zákony Č4. NR: Ústava Č5. R, dva ústavní zákony o opatřeních souvisejících se zánikem Č6. SFR č7.. 4/ 1993 a č8.. 29/1993 Sb., z federálních ústavních zákonů pak Listina základních lidských práva a svobod znovu vyhlášená pod č9.. 2/1993 Sb. a ústavní zákony upravující hranice Č10. R. Ostatní ústavní zákony jsou zrušeny.

11. Stanovují se pravidla pro interpretaci a aplikaci převzatých předpisů:

nelze užít těch ustanovení, která byla podmíněna pouze existencí č s. federace a příslušností Č R k ní.

pokud recipované normy spojují práva a povinnosti s územním a státním ob- čanstvím ČSFR, rozumí se tím území a státní občanství Č R.

v případě rozporu mezi předpisy Č R, vydanými před zánikem federace a recipovanými předpisy Č SFR téže právní síly se postupuje podle předpisu Č R.

Česká republika je subjektem práv a závazků, které pro Č SFR vyplývaly ke dni jejího zániku z mezinárodního práva s výjimkou těch, které byly spojeny s územím, na které se nevztahuje svrchovanost Č R.