Kostěnki na Donu

Rekonstrukční transformace na horním obrázku si začala všímat alespoň symbolicky i začlenění náramků. Důležitý pro charakteristickou image je tradiční kostěnkovský krátký sestřih. Samotné pásky jsou už také podruhé řešeny. Zde jsou zase bližší svému vzoru. Ten by dokonce mohl být nejen z barvené kůže, ale dokonce i z textilu. Vše v duchu gravettienské tradice je zase dekorativní a tudíž segmentované. Je možné si představit například sešívání různobarevných proužků látky.

Na druhé rekonstrukční metamorfóze též sošky je znázorněna jiná variace struktury pásků. Při pohledu na venuši zezadu je zcela jasná konstrukce tohoto zdobného "ošacení". Venuše sama zachycuje evidentně silnější postavu, které se dělají kolem pasu typické faldy. Také je vidět typické umístění tuků u horních hran pánve a zúžení směrem dolů u kyčlí. To je běžné u mnohých venuší gravettienské kulturní tradice a to například i ve francouzském Laussel.

Neuvažuji naopak vůbec o tetování, protože tyto ozdoby nejsou ničím přerušeny. Obíhají tělo dokola a jsou v zásadě jen tam, odkud by nespadly, což je pas a prostor v horní části prsou a hrudi nebo ve formě náramků, které už však z archeologického inventáře známe.

Kostěnkovská venuše je zobrazena rovněž na obrázku vpravo. Tentokráte si všimněme náramků na zápěstí a kolem lokte. I ony jsou v některých případech dekorativně segmentovány či jsou segmenty někdy alespoň naznačeny.

Protější venuše umístěná v kompozici vlevo má stejně řešené náramky, přestože pochází z Avdějeva.