PŘíhoda ve vlaku

Vlak se řítil plnou rychlostí temnou nocí a za okny ubíhaly spící vesničky i setmělá města. V rohu oddělení první třídy seděl osamělý pasažér a dřímal. Pojednou se probral a jeho oči se hrůzou rozšířily: kdosi tiše a opatrně otevíral dveře. Tvář rozespalého cestujícího změnila barvu a zřetelně ožila.

Do kupé vklouzl muž s černou maskou na tváři; v ruce se mu za­leskla ocel revolveru a zasyčel: „Ruce vzhůru!" Přepadený se však zřej­mě již probral z prvního leknutí, neboť se dal do hlasitého smíchu a s uspokojením se začal pleskat do kolen. Konečně se mu podařilo potla­čit nával smíchu a s námahou ze sebe vypravil: „Ale že jste mě vystrašil!"

Překvapený lupič strohým hlasem nařizoval: „Žádné hloupé řeči! Náprsní tašku sem a rychle!"

Osamělý cestující se smál dál, až se rozkašlal, pak vytáhl z kapsy náprsní tašku a podal mu ji.

„Není v ní ani halíř", upozornil ho přátelsky, „měl jste smůlu."

Muž s revolverem prohlédl tašku.

„Hrom do toho!" zaklel a odhodil ji na zem.

„Vždyť jsem vám to hned říkal, že nemám ani haléř," opakoval jeho protějšek s úsměvem.

„Tak proč jste se tak polekal, když jsem vešel?"

„Myslel jsem, že to jde průvodčí. A já nemám jízdenku."