LEKCE 20

Относительные местоимения. Склонение относитель­ных местоимений jenž, jež. Употребление относительных местоимений co(ž), kdo(ž). Образование и употребление отглагольных существительных на -ti, -ní, -ení и при­лагательных на -ený, -ný, -ty. Некоторые соответствия чешским формам сослагательного наклонения в русском языке. Предлог kvůli.

HVĚZDY A LIDÉ (Jiří Marek)

Na kuchyňském stole ležely noviny s fotografií Měsíce. Když postavil na ně pro sebe a svého návštěvníka láhev piva, obtisklo se její kolečko hned vedle Měsíce. Ale nevšímali si toho. Usedli blízko sebe¹ a ještě se k sobě důvěrně naklonili. Jako by spolu smlouvali² nějakou velkou věc. Ale kdo říká, že to byla maličkost, vždyť hovořili o svém rybářs­kém spolku!

— Já ti říkám, kamaráde, ty budeš muset na schůzi vystoupit! Bránil se skromně a naléval pivo: — Copak já, jsou tu přece jiní...

— Ale ty jsi hlava! Ty to umíš podat!

Bylo mu příjemné slyšet o sobě taková slova, ale pro jistotu pokrčil ustaraně čelo³: — Předseda se na to bude divně koukat. On mne nemá moc rád, kvůli tomu dříví.

— Prosím tě, o trochu prkýnek⁴! Každý si přece vzal... On jako předseda se měl právě starat, aby se to nebralo. Zasmáli se.

Na pohovce seděl netrpělivě chlapec a díval se na hodiny. Za chvíli budou vysílat nejnovější zprávu o vzdušném korábu. Hlasy dospělých ho nezajímaly, zněly mu jako vzdálené bzučení much. Myslil na daleké světy.

— Stačí, když na té schůzi řekneš pár slov. Stačí se zmínit, že bych měl být ve výboru. Vzal bych to, rozumíš, samozřejmě, že ne kvůli sobě. No, a tobě bych se, jak se říká, revanšíroval⁵.

Oba se napili.

— Já ti ručím za to⁶, že jak začneš mluvit, budou lidi⁷ tleskat!

V té chvíli sklouzl hoch s pohovky a otevřel rádio. Ženský hlas oznamoval, že za okamžik uslyší posluchači signály vysílané kosmic­kým korábem. Dnes v noci bude koráb viditelný na severozápadním nebi mezi třetí a...

— Zavři to! řekl otec.

Ale chlapec nemohl uposlechnout.Musel zachytit signály z dálek, o nichž neměl vůbec představu, ale jež ho vzrušovaly.

A teď to uslyšel: slabé zahvízdnutí, několikrát opakované. Jeho oči hořely nadšením. Hovoří hvězdy, říkal si.

Pak ženský hlas oznámil, že promluví člen Akademie věd o novém úspěchu člověka v dobývání vesmíru.

— Tak zavřeš to, sakra!

Ale chlapec už byl pryč⁸, musel sdělit kamarádům, že zachytil sig­nály dalekých světů.

Čísi hlas hovořil o tom, že lidé vstupují na práh nové doby.

— Zatracený kluk, my tu řešíme vážné věci a on by si pouštěl hlou­posti — řekl otec a vypjal rádio.

Pak se napil piva: — Říkáš, že by lidi tleskali, jo? Kdesi vysoko mezi hvězdami kroužila kosmická loď.