Ñòóäîïåäèÿ.Îðã Ãëàâíàÿ | Ñëó÷àéíàÿ ñòðàíèöà | Êîíòàêòû | Ìû ïîìîæåì â íàïèñàíèè âàøåé ðàáîòû!  
 

A) Vypište z textu tvary slova „jeden" a určete, jaký mají význam. Na­hraďte je, pokud je to možné, synonymy



b) Přeložte do ruštiny s pomocí slovníku následující věty a určete význam číslovky „jeden":

Je to jeden z nejlepších českých spisovatelů. — Nemají jeden druhého rádi. — Strom je jeden květ. — Bydleli v jednom městě. — Chodili do jedné třídy. — Dělali na jednom pracovišti. — Být jedné mysli. — Mluvili jeden přes druhého. — V jednom kuse se hádali.

2. Místo uvedených výrazů v textu řekněte jinak:

v jedné vsi; nosila vejce na prodej; stará se trochu roznemohla; od rána jsem neměla ani kousek chleba v ústech; žebrácká se ztratila; miska se roztloukla; nevěděla kudy kam; kdo ví, jaký by to vzalo konec

3. Doplňte bezpředložkový instrumentál:

Třásl se (hrůza). — Nemohl usnout (bolest). — Trpím (nedostatek) kyslíku. — Projížděli jsme (krásná krajina). — Díval jsem se (otevřené dveře). — Proč jste odešli (zadní vchod)? — Procházka (město) se nám velmi líbila. —Most přes reku byl zničen (výbuch). — (Zemětřesení) byla zničena velká část města. — Cesta (les) trvala dvě a půl hodiny. — Vši­chni se přímo rozplývali (štěstí). — Posluchači zívali (nuda). — Děti (radost) skákaly. — Nohy mu (slabost) klesaly. — Jízda (vlak) mě velice unavila. Záclony se hýbaly (průvan). — Zamířil jsem (nešťast­ná náhoda) na opačnou stranu. — Turisté se procházeli (město). — (Nějaký zázrak) tady zůstal strom. — (Cesta) uvidíte naše novostavby. — (Která ulice) to jdeme? — Jak dlouho trvá cesta (vlak) a jak dlouho (letadlo).

4. Napište číslice slovy. Slova v závorkách dejte do správných pádů:

1. (leden) oslavujeme Nový rok.

23. (únor) se slaví Den Sovětské armády.

8. (březen) oslavujeme Mezinárodní den žen.

22. (duben) vzpomínáme výročí Leninova narození.

1. (květen) oslavujeme Mezinárodní svátek solidarity všech pra­cujících.

1. (červen) slavíme Mezinárodní den dětí.

30. (červenec) je Den Sovětského námořnictva.

29. (srpen) oslavujeme Slovenské národní povstání.

1. (září) je začátek školního roku.

28. (říjen) si připomínáme vyhlášení samostatnosti ČSR a schválení zákona o československé federaci.

7. (listopad) je výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

25. (prosinec) r. 1938 zemřel známýčeský spisovatel K. Čapek

5. Následující věty převeďte do kondicionálu minulého:

Kdyby matka věděla, že se dcera zdrží ve městě, nevařila by kaši. — Kdybychom vyjeli z domu včas, nezmeškali bychom vlak. — Kdyby se matka neroznemohla, nemusela by mladá sama chodit do lesa. — Nikdy bych nemyslil, že je to možné. — Kdybys raději zůstal doma. — Kdy­bych věděl, že bys rád jel s námi, jistě bych tě pozval. — Kdybys měl lepší návrh, rád bych ho přijal. — Kdybyste nám nepomohli, sami bychom to neudělali. — Kdybych měl čas, rád bych šel s vámi do kina. — Kdybych měl peníze, půjčil bych vám je.

6. Převeďte věty z kondicionálu minulého do kondicionálu přítomného. Pozor na slovosled:

Kdybych byl věděl, že se vrátíš, byl bych na tebe počkal. — Kdy­byste to byli raději nechali! — Nikdy bych byl nemyslil, že je to mož­né. — Kdo by to byl řekl! — Byl bych ještě zaskočil k rodičům, kdyby nebyl býval vlak o tolik zpožděn. — Kdybys byl potřeboval mé pomoci, byl bych ti ji rád poskytl. — Kdybychom to byli bývali věděli, nebyli bychom tam šli. — Kdyby nebyla přišla, nebyli byste se to dověděli. — Ráda bych byla toho člověka viděla. — Kdybych byl měl čas, byl bych vás už dříve navštívil. — Kdybychom byli věděli, že nebudeš večer doma, nebyli bychom k tobě šli.

7. Doplňte věty, použijte kondicionálu minulého:

Kdybych to byl věděl dříve,... — Byli bychom ti mohli poskytnout pomoc,... — Kdybys byl přišel včas,... — Kdyby nebylo v neděli pršelo,... — Kdybychom byli měli tu přednášku ráno,... — Kdybys byla chtěla navštívit muzeum,...

8. Slova v závorkách dejte do správných pádů:

Stařenka neměla od včerejška ani kousek (chléb) v ústech. — Chodíte rádi do (les)? — Proč jste postavil tu skříň do (kout)? — Mládež se bavila do pozdního (večer). — Z (tábor) jsme vyšli za úsvitu. — V ostravských (důl — pl) je práce zmechanizována. — Každá země vysta­vuje na (veletrh — pl) své nejlepší výrobky. — Na (ostrov) zůstaneme do (zítřek). — V (naše lesy) žije mnoho dravců. — Z (Beroun) do (Gott­waldov) jsme se přestěhovali před (dva roky). — Proč si nevezmete kousek (sýr)? — Cesta z (Osek) do (Kolín) trvá dvacet minut. — Nepřišel včas a zůstal bez (oběd). —Vrátíme se do (čtvrtek). — Děti stály na (balkón) a mávaly nám (ruka). —Slunce vychází na (východ) a zapadá na (západ). —Po (východ) slunce jsme se vydali na cestu. —Vrátili jsme se až po (západ). — Byl jste už na (děkanát, rektorát, sekretariát)? — Byl jste už v pražských (kostely)? — Ve kterých (hotely) jsou ubyto­váni sovětští turisté? — Co je v těchto (balíčky)? — Té práci jsme věnovali větší část (rok). — Do (rok) s tím budeme hotovi. — Teta ráda vypravovala obsah svého (sen). — Dítě často mluvilo ze (sen). — Brigádníci pomohli dobrovolnou prací dokončit včas sklizeň ve všech (okres). — Našel jste mnoho neznámých slov v těch (články)?

9. Doplňte spojky „když", „i když", „až":

Zastav se u mne,... se vrátíš. —... se rozhodneš jinak, jsem ochoten ti pomoci. —... se setkáš se Zdeňkem, vyřiď mu, že mám pro něj líst­ky do divadla. —... budu mít auto, budeme jezdit na výlety. —... jsem šel z univerzity domů, potkal jsem své kamarády. —... se uzdra­vím, pojedu na dovolenou do Tater. — Povím ti to,... se vrátíš domů. —... začaly prázdniny, odjel jsem k příbuzným na venkov. — Z jeho slov to bylo jasné,... to přímo neřekl. —... dovolíte, povím vám všechno podrobně. — Tak promrzl,... celý zmodral. — Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu,... se ucho utrhne (přísloví). —... spadla opona, zazněl potlesk. —Počkej zde na mne,... se vrátím. —Přijdu,... bude pozdě. —... nechce jít s námi, ať jde, kam chce. — Přijedu,... budu mít čas.

10. Doplňte vhodné předložky:

Je to přímý vlak... Brna... Bratislavy. —... té doby uplynulo několik let. — Budeme u moře... začátku července... konce srpna. —... založení Karlovy univerzity uplynulo téměř 600 let. — Není mi dobře... toho horka. Tyto dárky jsem dostala... své přítelkyně.

11. Z otázky a doplňující věty tvořte podmínkové souvětí se spojkou „když" podle vzoru:

Vrátíš se včas? Půjdeme do kina. — Když se vrátíš včas, půjdeme do kina. (Pozor na slovosled!)

Budeš s ním mluvit? Pozdravuj ho ode mne. — Nechce se ti tam jít? Půjdu tam sám. — Dokončíte tu práci do zítřka? Budu strašně rád. — Vrátíte mi tu knihu? Dám vám další díl. — Vrátíš se v sobotu? Pojede­me v neděli na výlet.

12. Ze souvětí důsledkových tvořte podmínková (s kondicionálem minulým) pod­le vzoru:

Vlasta se dobře neoblékla, a proto se nachladila. — Kdyby se byla Vlasta dobře oblékla, nebyla by se nachladila.

Neřekl jsi mi to, a proto jsem tam nešel. — Jirka si nevzal teplý kabát, a proto mu byla zima. — Matka zapomněla, co má říct, a proto kaše zaplnila celou světnici. — Dcera dala babičce svůj oběd, a proto jí babička dala kouzelný hrneček. — Nepomohli jste nám, a proto jsme nemohli práci dokončit do soboty. — Byl jsi tvrdohlavý, a proto to tak dopadlo.

13. Přeložte do češtiny:

à) Êîãäà ìû ëåòîì æèëè â äåðåâíå, ìû êàæäîå óòðî õîäèëè çà ãðèáàìè è çà ÿãîäàìè. — Ïîäîæäè ìåíÿ çäåñü, ÿ ñõîæó çà õëåáîì. — Íå óñïååøü ñîñ÷èòàòü äî äåñÿòè, êàê ÿ óæå áóäó ãîòîâà.

á) Ó ñòàðóõè ñ óòðà íå áûëî íè êðîøêè âî ðòó, îíà ïðîñòî óìè­ðàëà ñ ãîëîäó. — Îíà âèäåëà, êàê êàøà âàëèëà ÷åðåç ïîðîã â ñåíè. —  êîìíàòå íå òîïèëè, è ìû äðîæàëè îò õîëîäà. — Ìàòü çàïëàêàëà îò ðàäîñòè. —  Ïðàãó ìû åõàëè ïîåçäîì, à îáðàòíî âîçâðàùàëèñü ñà­ìîëåòîì. — Ê ëàãåðþ íóæíî èäòè ÷åðåç ãóñòîé ëåñ. — Òóäà ìîæíî ïîïàñòü òîëüêî ïî ðåêå. — Ñêâîçü êðûøó äîìà ïðîòåêàëà âîäà.

â) Åñëè áû ìàòü âñïîìíèëà, êàêîå ñëîâî îíà äîëæíà ñêàçàòü ãîð­øî÷êó, íå çàëèëà áû êàøà âåñü äîì. — Åñëè áû äî÷ü âåðíóëàñü âî­âðåìÿ, îíè áû óæèíàëè âìåñòå. — Åñëè áû ÿ äîñòàë áèëåò, ÿ áû óåõàë ñåãîäíÿ ñî ñâîèìè äðóçüÿìè. — Åñëè áû âû çíàëè, ÷òî ñëó÷èëîñü, âû áû îáÿçàòåëüíî ïðèåõàëè. — Åñëè áû äåâóøêà íå äàëà íèùåíêå êóñîê õëåáà, îíà áû íå ïîëó÷èëà âîëøåáíûé ãîðøî÷åê.

ã) Êîãäà èì íå÷åãî áûëî åñòü, îíè ñîáèðàëè ÿãîäû è ãðèáû. — Êîãäà äåâóøêà ïðîäàëà âñå ÿéöà, îíà ïîøëà äîìîé. — Êîãäà ÿ ïðè­øåë ê íèì, èõ íå áûëî äîìà. — Êîãäà êàøà çàïîëíèëà âñþ êîìíàòó, ñòàðóõà â ñòðàõå ïîëåçëà íà ÷åðäàê. — Åñëè âû íå õîòèòå ñ íàìè ñîãëàñèòüñÿ, ìû áóäåì ðàáîòàòü ñàìè. — Òàê êàê ñàìîëåò óëåòàåò î÷åíü ðàíî, ÿ ïîåäó ïðÿìî íà àýðîäðîì. — Õîòÿ ìíå íå õî÷åòñÿ, íî ÿ äîëæíà òóäà ïîéòè. — Îí íå îñòàâèë ñâîåãî òîâàðèùà, õîòÿ ñàì åäâà ñòîÿë íà íîãàõ. — ß íàïèøó âàì, êàê òîëüêî ïðèåäó íà ìåñòî. — Ìàòü æäàëà, êîãäà âåðíåòñÿ äî÷ü. — ß ïîçâîíþ åìó, êîãäà îí âåðíåò­ñÿ ñ ðàáîòû.





Äàòà ïóáëèêîâàíèÿ: 2014-10-25; Ïðî÷èòàíî: 472 | Íàðóøåíèå àâòîðñêîãî ïðàâà ñòðàíèöû | Ìû ïîìîæåì â íàïèñàíèè âàøåé ðàáîòû!



studopedia.org - Ñòóäîïåäèÿ.Îðã - 2014-2024 ãîä. Ñòóäîïåäèÿ íå ÿâëÿåòñÿ àâòîðîì ìàòåðèàëîâ, êîòîðûå ðàçìåùåíû. Íî ïðåäîñòàâëÿåò âîçìîæíîñòü áåñïëàòíîãî èñïîëüçîâàíèÿ (0.009 ñ)...