Koncepce soudnictví v ČR

Soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních, obchodních vztahů, pokud je neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Okresní soudy

jsou nejnižším č lánkem soudní soustavy a vykonávají prvostupňové řízení jak ve věcech trestních, tak civilních. OS také přezkoumávají rozhodnutí jiných orgánů.

Skládá se z předsedy, místopředsedů, soudců a přísedících. Rozhoduje se v senátech nebo samosoudcem. Rozhodují o všem, co nepřísluší krajským nebo vrchním soudům.

Ze sféry občanského práva rozhodují např. spory v oblasti práv vlastnických, oblast nájmů bytů, pozemků, odpovědnost za škodu, spory závazkového práva (kupní smlouva, darovací dekret atd.), spory o restituci, řízení o dědictví apod.

Provádí exekuční řízení (srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, prodej věcí movit. i nemovit., provedení prací atd.).

Z oblasti práva rodinného řeší spory o rozvod, práv a povinností k nezlet. dětem, určení i popření otcovství atd.

Z oblasti pracovního práva spory o vzniku, změně č i zániku prac. poměru, odpovědnost za škody, náhrady mezd (prac.úraz, nemoci z povolání atd.).

V trest. řízení rozhodují o všech trestných činech.

V oblasti správního práva pouze přezkoumávají rozhodnutí, pokud tak stanoví zákon.

Krajské soudy

jsou II. stupněm naší soudní soustavy. Skládají se z předsedy, místopředsedů, dalších soudců a přísedících.

Krajské soudy rozhodují v senátech. Působí zejména jako soudy II. stupně ve sporech, kde rozhodl soud I. stupně.

Vrchní soudy

v Praze a v Olomouci. Skládají se z předsedy, místopředsedy a dalších soudců. Skládají se z kolegií tzn. jsou zaměřeni na určitou oblast např. občanskoprávní, obchodní, rodinnou, trestní atd.

Rozhodují:

o řádných a mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy

zaujímá stanoviska k výkladům zákonů a jiných práv. předpisů ve vztahu k rozhodnutím soudů ve svém obvodu

přezkoumávají zákonnost rozhodnutí jiných orgánů v případech stanovených zákonem

rozhodují o dalších, zákonem určených případech.

Nejvyšší soud

je nejvyšším stupněm naší soudní soustavy a skládá se z předsedy, místopředsedy a dalších soudců, tvoří kolegia.

Sleduje pravomocná rozhodnutí vrchních soudů a zajišťuje zákonnost rozhodování mezi vrchními soudy a soudy v jejich obvodu:

rozhoduje o mimořádných oprav. prostředcích proti rozhodnutím vrchních soudů

zaujímá stanoviska k výkladu zákonů a jiných práv. předpisů

rozhoduje v jiných, zákonem stanovených případech.

Ústavní soud

byl u nás založen v r. 1992 jako orgán ochrany ústavnosti a přirozených práv člověka. Je samostatným soudním orgánem, který není součástí soudní soustavy v ČR.

Rozhoduje:

o zrušení zákonů které jsou v rozporu s ústavou nebo mezinárod. smlouvou

o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu

o ústavní žalobě senátu proti prezidentovi

o návrhu prezidenta na zrušení obou komor

o tom, zda rozpuštění strany je ve shodě s ústavou a zákony, atd.

Ústava stanovuje předpoklady pro výkon funkce soudce. Soudci jsou jmenováni prezidentem republiky bez časového omezení. Soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu. Při rozhodování je vázán jen zákony a prameny práva vyšší síly.

Nestrannost soudce znamená, že při rozhodování nesmí mít žádný vztah k věci, která je předmětem rozhodování. Soudcem ÚS může být člověk bezúhonný, od 40 let s právnickým vzděláním, 10 let činný v právnickém povolání.

Právní úprava soudnictví

Úprava soudů a výkon soudnictví je na ústavní úrovni provedena v hlavě čtvrté ústavy, v listině základních práv a svobod, v hlavě páté, v níž se pojednává o základních zásadách, zabezpečujících právo na soudní a jinou právní ochranu. Detailnější úprava je obsažena v zákonu o soudech a soudcích (335/1991 Sb.) a zákonu o kárné odpovědnosti soudů (412/1991 Sb). Procesní ustanovení obsahuje občanský soudní řád a zákon o trestním řízení.

Soustava soudů

soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Vrchní soud, krajské a okresní soudy. Jejich působnost a organizaci stanoví zákon. Ten může též stanovit jiné označení. Nejvyšší soud je vrcholných orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů, s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud.

Postavení soudců

Soudce nesmí vykonávat žádnou funkci ve veřejné správě. Jeho neslučitelnost s jinými funkcemi je mnohem šířeji pojata, než u člena vlády, poslanci č i senátora. Soudce smí v zásadě vykonávat pouze činnost pedagogickou, vědeckou (k těm má nejlepší předpoklady) a uměleckou.

Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky na dobu časově neomezenou. Své funkce se ujímá složením slibu.

Soudcem může být jmenován pouze bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělávání. Soudci rozhodují buď v senátech nebo jako samosoudci.

Přísedícím soudu může být každý občan ČR, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, se zkušenostmi a morálními kvalitami, starší 25 let.

Při rozhodování je soudce vázán pouze zákonem.

Kromě soudů se na ochraně práv a zájmů organizací a jednotlivců podílejí také státní zastupitelství, notáři a advokáti. Posláním státního zastupitelství je stíhání trestných činů, dohled nad zákonností v přípravném jednání a v činnosti soudů, dozor nad výkonem a zachováváním zákonů a ostatních právních norem a předpisů. orgány státního zastupitelství mají právo protestu a právo upozornit na nezákonnosti.

Z Ústavy:

Moc soudní

Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy.

Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.

Soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon.

Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný.