Obecné charakteristiky umĚní mladého paleolitu 35 000 – 11 500 let

Součástí moderního člověka je tvořivost a výtvarná tvořivost. Nejstarší moderní člověk Homo sapiens sapiens je datován minimálně ke 150 tisícům rokům, ale my se s ním v Evropě setkáváme vlastně teprve před několika málo desetitisíciletími (někdy kolem 40 000–37 000 lety). Proto nejstarší evropské archeologické doklady umění moderního člověka jsou nám tak srozumitelné a blízké. Nejsme totiž u žádných prastarých prvopočátků a určitě nejsme u dokladů nejstaršího a prvního umění. Ať to tedy jsou perfektní a nápadité kresby z Chauvet nebo pozdější soška lvího člověka z Německa nebo ozdoby z jeskyně v Mladči na Moravě, všechny tyto doklady umění jsou řemeslně a výtvarně bravurně zvládnuté. Stejně jako výtvarný projev, byla přirozenou součástí člověka i touha tvořit v oblasti hudby doložena nálezy fléten a píšťal. Nejstarší flétna pochází opět, jak jinak než z aurignacienu. Výtvarné umění plní úkoly seberealizační, individuální, sociální, estetické, mytologické, výukové, kompenzační, terapeutické, pomáhá rozvíjet osobnost člověka. Pro psychiku člověka to je velice důležité, zvláště v severském prostředí, kdy je člověk nucen se mnohdy uchýlit na dlouhou dobu do malého domova a tam si najít nějakou smysluplnou a uklidňující činnost. Umění zrcadlilo sociální příslušnost k určité kultuře a dávalo jedinci pocit, že někam zcela konkrétně patří. Umění odráželo postavení jedince ve společnosti v době, kdy byly suroviny dostupné všem lidem dané komunity a jejich materiální úroveň se odvíjela jen od jejich individuální píle a snahy. To často bez větší závislosti na ostatních lidech. Tak vznikalo prostředí, v němž kultury existovaly dlouhodobě s perspektivou tisíců let a to i často ve velmi tvrdých klimatických podmínkách. Uměnív té které kultuře či civilizaci v období mladého paleolitu nese velmi charakteristické rysy, které se po dlouhou dobu daných tradic nemění. Proto hovoříme o pluralistické („paralelní“) koncepci kultur v čase (autor teorie - Francis Boas), rozhodně ne evolucionalistické (nestejná hodnota kultur) koncepci (jejím čelním představitelem byl Sir Edward Burnett Tylor).Výtvarný projev je provázán s danou kulturní zvyklostí, mytologií, tradičními řemesly, zaběhanými technologickými postupy a individuálním systémem samovýroby. Umění paleolitu vyprodukovalo množství výtvarných forem, stylů, přístupů, pohledů a svérázných vidění světa, které naše současná kultura sama znovuobjevovala vlastně teprve nedávno. Paleolitické kultury se mnohdy přirozeně proměňovaly už jen proto, že se mohly dostat do příznivých situací, kdy měly nadbytek zdrojů (komplexní lovci sběrači). Tehdy populace početně rostla, sociální prostředí se komplikovalo a umění a tvořivost na tuto situaci reagovala. Inovace a to i inovace v oblasti umění, které v takovém prostředí vznikly se mohly uchytit a obohatily pozdější či paralelní kultury, i když se již situace se zdroji změnila a někdejší komplexní společnost se vrátila k obyčejnému běžnému lovu a sběru. Takový mechanismus mohl vlastně docela dobře vygenerovávat nové a nové kultury a přitom různě ovlivňovat a přirozeně měnit tvář paleolitu v průběhu času. Takovou komplexní společností byl nejspíše i náš moravský gravettien, proto to byla kultura mimořádně jedinečná i ve světovém měřítku.

Poznámka: u datace holocenních kultur se používá označení vztahu k našemu letopočtu (PNL, NL)