![]() |
Ãëàâíàÿ Ñëó÷àéíàÿ ñòðàíèöà Êîíòàêòû | Ìû ïîìîæåì â íàïèñàíèè âàøåé ðàáîòû! | |
|
1. Îò ãëàãîëîâ ñîâåðøåííîãî âèäà îáðàçóéòå ãëàãîëû íåñîâåðøåííîãî âèäà. Îáðàòèòå âíèìàíèå íà ÷åðåäîâàíèÿ ãëàñíûõ è ñîãëàñíûõ îñíîâû:
a) -ova-: rozdělit, ukázat, rozšířit, zvýšit, zesílit, určit, potvrdit, obvinit, ohlásit, navštívit, udělit, připravit, vyměnit, dovolit, uspokojit, oslavit, vyhodit, vyskočit, odhadnout, rozhodnout(se), vystoupit, účastnit se, oznámit, zjistit;
6) -va-: nechat, dostat, získat, vynechat, vychovat, podat, zakrýt, užít, dobýt, dostat se, překonat, prodat, přidat, vyhrát, vyšít, dozrát, prožít, pobýt, zakrýt, zůstat, uznat, objednat;
â) -a-, -e-(-ě-): nalézt, vytéci, sednout si, lehnout si, leknout se, zvednout, kousnout, vyběhnout, odmítnout, obléknout, poslechnout, vyrůst, padnout, kousnout, klesnout, uklidit, zkusit, hodit, vyrobit, probudit.
2. Îò ãëàãîëîâ íåñîâåðøåííîãî âèäà ñ ïîìîùüþ ïðèñòàâîê îáðàçóéòå ãëàãîëû ñîâåðøåííîãî âèäà. Îïðåäåëèòå èõ çíà÷åíèå:
šít, žít, krýt, mýt, plést, téci, vidět, pít, lézt, volat, konat, chovat, učit se, zvát, brát, hnát, vázat, česat, děkovat, dělit, holit, čistit, vítat, měnit, šířit, tisknout, vařit, rodit se, tvořit, volit, končit, nutit, působit, budit, hrát si, vítězit, zkoumat, fotografovat, číst, jet, pracovat
3. Â ñëåäóþùèõ ïðåäëîæåíèÿõ èçìåíèòå âèä ãëàãîëà:
Komu šijete šaty? — Proč neotvíráte dveře? — Komu to doporučujete? — Navštěvuji svého otce. — Kdo to potvrzuje? — Vyskytuje se to jen občas. — Co to zvedá? — Připravujeme se na zkoušky. — Vystupují z vlaku.—Vychovává jejího syna. — Nakupujeme spoustu knih. — Odpovídám na jejich dotazy. — Podáváte zprávy rodičům ze zahraničí? — Zapaluje si cigaretu. — Kdo mu podává ruku? — Listí opadává, obilí dozrává. — Jak užíváte volného času? — Koho tam posílají?— V kolik hodin vstáváte? — Přijímáme cizí hosty.—Obléká se velmi vkusně. — Komu posíláte telegram? — Jak odesíláte peníze? — U kterého okénka podáváme telegramy? — Kde se přijímají doporučené dopisy? — Posílám balík do Sofie. — Kolik platím? — V telegramu do zahraničí používám cizího jazyka. — Na poště kupuji obálky a dopisní papír. — Ráno jdu pro pohledy a noviny do PNS. — Na poště nám dávají informace. — Jdeme domů pěšky. — Vlak z Paříže přijíždí časně ráno. — Představení začíná v sedm hodin večer. — Nic neříká, jenom se usmívá. — Zeptáme se na to jejího manžela. — Objednávám meziměstský hovor.
4. Îáðàçóéòå íàñòîÿùåå âðåìÿ. Èçìåíèòå âèä ãëàãîëà:
Ráno půjdu na nádraží, koupím si u pokladny jízdenku a pojedu na návštěvu k svému příteli. —Cestou se zeptám, kde je hlavní pošta. — Uklidím její pokoje. — Doprovodím přítelkyni ke stanici tramvaje. — Objednám lístky na zítra. — Telegram napíšu na telegrafní blanket. — Podám jej u okénka. — Na obálku nalepím známku. — K večeři si koupím salám. — Navštívím své přátele. — Vrátíme se domů pozdě večer.— Zapomene na všechno. — Vstoupím do místnosti. — Uvařím vám čaj. — Kdy vyjde slunce? — Zatelefonuji do Moskvy. — Ten dopis pošlu doporučené. — Pošlete ten telegram pilně nebo bleskově? — Napište adresu odesilatele čitelně.
5. Èç ñëîâ â ñêîáêàõ âûáåðèòå íóæíîå (èíîãäà âîçìîæíû îáà):
(Vrátil se — vracel se) až pozdě večer. — V knihkupectví jsou nové slovníky, musíme je (koupit — kupovat). — (Dostával jsem — dostal jsem) velice zajímavou zprávu. — Telegram (přinesli — přinášeli) v pět hodin. — V divadle jsem (potkal — potkával) svého přítele. — Lístky jsem (objednal — objednával) na příští týden. —Myslím, že se už (nevrátí — nevrací).—Prosili jsme ho, aby to (nevyhodil — nevyházel — nevyhazoval).—Musíš ho ihned (volat — zavolat).—Musíte tu práci (končit — skončit) včas. — Chtěl bych si (koupit — kupovat) známku na dopis. — Nemohu (najít — nacházet) přepážku. — Na doporučený a spěšný dopis (dostanu — dostávám) stvrzenku.—Chtěl bych (zatelefonovat — telefonovat) do Plzně. — Jaké číslo vám mám (dát — dávat)? — S jakým číslem vás mám (spojit — spojovat)? — Vaše číslo se (neozve — neozývá). — Budete (čekat — počkat)? — Za půl hodiny mohu (volat — zavolat) ještě jednou. — Škoda, že se s jejím bratrem už (nesetkám — nesetkávám). — Řekni jí, aby se s tím dlouho (nezdržela — nezdržovala).—Mám dojem, že se (nemění — nezmění).
6. Èçìåíèòå ïðåäëîæåíèÿ ïî îáðàçöó, óïîòðåáëÿÿ ãëàãîëû ñîâåðøåííîãî âèäà:
Právě píšu ten dopis. — Myslel jsem, že jsi ho už napsal dopoledne.
Právě posílám ten telegram.... — Právě volám Zdeňkovi....— Právě platím telefon.... —Právě si podávám tu žádost.... — Právě zjišťuji tu adresu.... — Právě vyplňuji ten blanket.... — Právě kupuji ty pohlednice....—Právě objednávám ten hovor.... — Právě balím tu zásilku.... — Právě píšu ten dopis....
7. Îòâå÷àéòå ïîëîæèòåëüíî.  ñâîèõ îòâåòàõ óïîòðåáëÿéòå ãëàãîëû íåñîâåðøåííîãî âèäà:
Îáðàçåö: Už jsi sestavil ten plán? — Ano, sestavoval jsem ho včera celé odpoledne.
Už jsi napsal ten dopis?... — Už jsi zabalil ty balíky?... — Už jsi zjistil ty adresy?... — Už jsi našel tu obálku?... — Už jsi vyplnil ty formuláře?... — Už jsi zatelefonoval všem známým?... — Už jsi vybral ty pohlednice?... — Už jsi připravil ty zásilky?... —Už jsi sehnal ty lístky?... — Už jsi sestavil ten plán?...
8. Ñëîâà â ñêîáêàõ íàïèøèòå â ñîîòâåòñòâóþùåì ïàäåæå:
(Její) bratr je velice sympatický člověk. — Už dávno znám (její) bratra. —Od (její) bratra jsem se dověděl, žes byl v NDR. — Večer půjdu na návštěvu k (její) bratrovi. — S (její) bratrem jsem se seznámil v Beskydech. — S (její) dvěma bratry jsem studoval. — O (její) dvou bratrech jsem nic neslyšel.
9. Âìåñòî òî÷åê âñòàâüòå ïðàâèëüíûå ôîðìû ìåñòîèìåíèé jeho, její, jejich:
Òî je... auto. —Jel jsem... autem. —... dopisy jsou velice očekávány.— Přijel jsem k... rodičům.—Napíšu... sestře.—Mnoho jsem slyšel o... rodičích. —Často si hraji s... dětmi.
10. Ëè÷íûå ìåñòîèìåíèÿ â ñêîáêàõ çàìåíèòå ïðèòÿæàòåëüíûìè její, jejich â ñîîòâåòñòâóþùåì ïàäåæå:
Šel jsem na poštu s (on) sestrou. — U příležitosti národního svátku odeslal telegram (ona) rodičům. — Na večírku bylo mnoho (ona) spolužáků. — Z (ona) dopisu jsem se dozvěděl, že se vrátí až za měsíc. — Nemusíte jim odpovídat na (ony) dopisy. — (Oni) přátelé nás často navštěvují. — Někdy jdu kolem (ona) domu, dívám se na okna (ona) bytu. — V (ona) domě se mi všechno líbilo. — Včera jsme byli na návštěvě u (oni) přátel. — Na (on) hodinkách už bylo půl desáté. — Nevěděl jsem, co budu dělat s (on) článkem. — Udělal jsem to podle (on, ona, oni) přání. — Chtěla jsem koupit pro (on) syna malý dárek.
11. Ðàñêðîéòå ñêîáêè, ñëîâà â ñêîáêàõ ïîñòàâüòå â ñîîòâåòñòâóþùåì ïàäåæå:
Î (prázdniny) pojedeme do Vysokých Tater. — Po (prázdniny) začneme zase studovat. — (Moje hodinky) nejdou správně. — Každý den čtu (noviny) „Pravda". — Přečetl jsem to v (noviny). — Bratr si koupil (nové kalhoty). — Jak vypadá v (nové kalhoty)? — Můj přítel pěkně hraje na (housle). — Co říkáš jeho (housle)? — O (vánoce) Ti napíšu podrobný dopis. — Co se píše v (dnešní noviny) o událostech v zahraničí? — V (ty šaty) vypadáš velmi elegantně. — O svátcích se chystáme do (lázně). — Každý rok se zotavuje v (československé lázně) mnoho lidí. — K svým (narozeniny) dostala matka mnoho blahopřání od svých známých. — Bez (brýle) nemohu číst, nic nevidím. — Zítra budou skládat naši studenti zkoušku z (dějiny) ČSSR. — Ve (dveře) stál můj bratranec. — Kdo stojí za (dveře). — Nebouchejte (dveře). — Židle stála u (dveře). — Tato zpráva mě přivedla do (rozpaky). — Byl jsem na (rozpaky) a nevěděl jsem, co mám dělat.
12. Ïåðåâåäèòå íà ÷åøñêèé ÿçûê:
à) Ãëàâíûé ïî÷òàìò íàõîäèòñÿ â áîëüøîì êðàñèâîì çäàíèè.  ïðîñòîðíîì ñâåòëîì çàëå ìíîãî îêîøåê. Íà êàæäîì îêîøêå íàäïèñü. Çäåñü ïðèíèìàþò çàêàçíûå ïèñüìà è àâèàïèñüìà. Ðÿäîì ïðîäàþòñÿ ìàðêè, êîíâåðòû, îòêðûòêè, ðàçëè÷íûå áëàíêè è ïî÷òîâàÿ áóìàãà. Íà îêîøêàõ íàäïèñü: «Ïðîäàæà ïî÷òîâûõ çíàêîâ». Íàïðîòèâ ïðèíèìàþò òåëåãðàììû. Çäåñü ìîæíî îòïðàâèòü îáû÷íóþ èëè ñðî÷íóþ òåëåãðàììó.  îêîøêå ¹ 35 ïðèíèìàþò ïîäïèñêó íà âñå ãàçåòû è æóðíàëû.  çäàíèè ïî÷òû èìååòñÿ òàêæå òåëåôîííûé ïåðåãîâîðíûé ïóíêò. Çäåñü âû ìîæåòå çàêàçàòü ìåæäóãîðîäíûé ðàçãîâîð ñ ðàçíûìè ãîðîäàìè Ñîâåòñêîãî Ñîþçà, à òàêæå ñ ãîðîäàìè çà ãðàíèöåé. Íà ïî÷òå âñåãäà ìíîãî íàðîäó. Ëþäè ïîêóïàþò îòêðûòêè, ïèøóò ïèñüìà è áðîñàþò èõ â ïî÷òîâûé ÿùèê, êîòîðûé íàõîäèòñÿ â çàëå. Ìåæäó Ìîñêâîé è ñòîëèöàìè äðóãèõ ãîñóäàðñòâ ñóùåñòâóåò ðåãóëÿðíàÿ ïî÷òîâàÿ ñâÿçü, á) ß áû íå õîòåë îïîçäàòü íà ïîåçä. — Ìû ïîñòåïåííî ïðèâûêàåì ê íîâîìó ìåñòó. — Îíè íå îáðàòèëè íà íåãî âíèìàíèÿ. — Êîãäà ãîñòè âîçâðàùàþòñÿ â Ïðàãó? — Ëåòîì â Ìîñêâó ïðèâîçÿò ìíîãî îâîùåé è ôðóêòîâ. — Ïåðåä ñíîì ÿ ìíîãî ÷èòàþ è çàñûïàþ ïîçäíî. — ß õî÷ó âûÿñíèòü, êîãäà íà÷èíàåòñÿ ïîäïèñêà íà ãàçåòû. — Îí ïîëó÷àåò ïèñüìà äî âîñòðåáîâàíèÿ. — Ìû âîçâðàùàëèñü äîìîé ïîçäíî âå÷åðîì. — Ìû ÷àñòî íàâåùàåì ñâîèõ äðóçåé. — Ìàòü îòâîäèëà äåòåé â äåòñêèé ñàä è øëà íà ðàáîòó.
Äàòà ïóáëèêîâàíèÿ: 2014-10-25; Ïðî÷èòàíî: 492 | Íàðóøåíèå àâòîðñêîãî ïðàâà ñòðàíèöû | Ìû ïîìîæåì â íàïèñàíèè âàøåé ðàáîòû!