Ñòóäîïåäèÿ.Îðã Ãëàâíàÿ | Ñëó÷àéíàÿ ñòðàíèöà | Êîíòàêòû | Ìû ïîìîæåì â íàïèñàíèè âàøåé ðàáîòû!  
 

ÓÏÐÀÆÍÅÍÈß. 1. Îò ãëàãîëîâ ñîâåðøåííîãî âèäà îáðàçóéòå ãëàãîëû íåñîâåðøåííîãî âèäà



1. Îò ãëàãîëîâ ñîâåðøåííîãî âèäà îáðàçóéòå ãëàãîëû íåñîâåðøåííîãî âèäà. Îáðàòèòå âíèìàíèå íà ÷åðåäîâàíèÿ ãëàñíûõ è ñîãëàñíûõ îñíîâû:

a) -ova-: rozdělit, ukázat, rozšířit, zvýšit, zesílit, určit, potvrdit, obvinit, ohlásit, navštívit, udělit, připravit, vyměnit, dovolit, uspo­kojit, oslavit, vyhodit, vyskočit, odhadnout, rozhodnout(se), vystoupit, účastnit se, oznámit, zjistit;

6) -va-: nechat, dostat, získat, vynechat, vychovat, podat, zakrýt, užít, dobýt, dostat se, překonat, prodat, přidat, vyhrát, vyšít, dozrát, prožít, pobýt, zakrýt, zůstat, uznat, objednat;

â) -a-, -e-(-ě-): nalézt, vytéci, sednout si, lehnout si, leknout se, zvednout, kousnout, vyběhnout, odmítnout, obléknout, poslechnout, vyrůst, padnout, kousnout, klesnout, uklidit, zkusit, hodit, vyrobit, probudit.

2. Îò ãëàãîëîâ íåñîâåðøåííîãî âèäà ñ ïîìîùüþ ïðèñòàâîê îáðàçóéòå ãëàãîëû ñîâåðøåííîãî âèäà. Îïðåäåëèòå èõ çíà÷åíèå:

šít, žít, krýt, mýt, plést, téci, vidět, pít, lézt, volat, konat, chovat, učit se, zvát, brát, hnát, vázat, česat, děkovat, dělit, holit, čistit, ví­tat, měnit, šířit, tisknout, vařit, rodit se, tvořit, volit, končit, nutit, působit, budit, hrát si, vítězit, zkoumat, fotografovat, číst, jet, pra­covat

3. Â ñëåäóþùèõ ïðåäëîæåíèÿõ èçìåíèòå âèä ãëàãîëà:

Komu šijete šaty? — Proč neotvíráte dveře? — Komu to doporuču­jete? — Navštěvuji svého otce. — Kdo to potvrzuje? — Vyskytuje se to jen občas. — Co to zvedá? — Připravujeme se na zkoušky. — Vy­stupují z vlaku.—Vychovává jejího syna. — Nakupujeme spoustu knih. — Odpovídám na jejich dotazy. — Podáváte zprávy rodičům ze zahraničí? — Zapaluje si cigaretu. — Kdo mu podává ruku? — Listí opadává, obilí dozrává. — Jak užíváte volného času? — Koho tam po­sílají?— V kolik hodin vstáváte? — Přijímáme cizí hosty.—Obléká se velmi vkusně. — Komu posíláte telegram? — Jak odesíláte peníze? — U kterého okénka podáváme telegramy? — Kde se přijímají doporu­čené dopisy? — Posílám balík do Sofie. — Kolik platím? — V tele­gramu do zahraničí používám cizího jazyka. — Na poště kupuji obálky a dopisní papír. — Ráno jdu pro pohledy a noviny do PNS. — Na poš­tě nám dávají informace. — Jdeme domů pěšky. — Vlak z Paříže při­jíždí časně ráno. — Představení začíná v sedm hodin večer. — Nic neříká, jenom se usmívá. — Zeptáme se na to jejího manžela. — Objed­návám meziměstský hovor.

4. Îáðàçóéòå íàñòîÿùåå âðåìÿ. Èçìåíèòå âèä ãëàãîëà:

Ráno půjdu na nádraží, koupím si u pokladny jízdenku a pojedu na návštěvu k svému příteli. —Cestou se zeptám, kde je hlavní pošta. — Uklidím její pokoje. — Doprovodím přítelkyni ke stanici tramvaje. — Objednám lístky na zítra. — Telegram napíšu na telegrafní blanket. — Podám jej u okénka. — Na obálku nalepím známku. — K večeři si kou­pím salám. — Navštívím své přátele. — Vrátíme se domů pozdě ve­čer.— Zapomene na všechno. — Vstoupím do místnosti. — Uvařím vám čaj. — Kdy vyjde slunce? — Zatelefonuji do Moskvy. — Ten do­pis pošlu doporučené. — Pošlete ten telegram pilně nebo bleskově? — Napište adresu odesilatele čitelně.

5. Èç ñëîâ â ñêîáêàõ âûáåðèòå íóæíîå (èíîãäà âîçìîæíû îáà):

(Vrátil se — vracel se) až pozdě večer. — V knihkupectví jsou nové slovníky, musíme je (koupit — kupovat). — (Dostával jsem — dostal jsem) velice zajímavou zprávu. — Telegram (přinesli — přinášeli) v pět hodin. — V divadle jsem (potkal — potkával) svého přítele. — Líst­ky jsem (objednal — objednával) na příští týden. —Myslím, že se už (nevrátí — nevrací).—Prosili jsme ho, aby to (nevyhodil — nevyházel — nevyhazoval).—Musíš ho ihned (volat — zavolat).—Musíte tu práci (končit — skončit) včas. — Chtěl bych si (koupit — kupovat) známku na dopis. — Nemohu (najít — nacházet) přepážku. — Na do­poručený a spěšný dopis (dostanu — dostávám) stvrzenku.—Chtěl bych (zatelefonovat — telefonovat) do Plzně. — Jaké číslo vám mám (dát — dávat)? — S jakým číslem vás mám (spojit — spojovat)? — Vaše číslo se (neozve — neozývá). — Budete (čekat — počkat)? — Za půl hodiny mohu (volat — zavolat) ještě jednou. — Škoda, že se s je­jím bratrem už (nesetkám — nesetkávám). — Řekni jí, aby se s tím dlouho (nezdržela — nezdržovala).—Mám dojem, že se (nemění — nezmění).

6. Èçìåíèòå ïðåäëîæåíèÿ ïî îáðàçöó, óïîòðåáëÿÿ ãëàãîëû ñîâåðøåííîãî âèäà:

Právě píšu ten dopis. — Myslel jsem, že jsi ho už napsal dopo­ledne.

Právě posílám ten telegram.... — Právě volám Zdeňkovi....— Právě platím telefon.... —Právě si podávám tu žádost.... — Právě zjišťuji tu adresu.... — Právě vyplňuji ten blanket.... — Právě ku­puji ty pohlednice....—Právě objednávám ten hovor.... — Právě balím tu zásilku.... — Právě píšu ten dopis....

7. Îòâå÷àéòå ïîëîæèòåëüíî.  ñâîèõ îòâåòàõ óïîòðåáëÿéòå ãëàãîëû íåñîâåð­øåííîãî âèäà:

Îáðàçåö: Už jsi sestavil ten plán? — Ano, sestavoval jsem ho včera celé odpoledne.

Už jsi napsal ten dopis?... — Už jsi zabalil ty balíky?... — Už jsi zjistil ty adresy?... — Už jsi našel tu obálku?... — Už jsi vyplnil ty formuláře?... — Už jsi zatelefonoval všem známým?... — Už jsi vybral ty pohlednice?... — Už jsi připravil ty zásilky?... —Už jsi sehnal ty lístky?... — Už jsi sestavil ten plán?...

8. Ñëîâà â ñêîáêàõ íàïèøèòå â ñîîòâåòñòâóþùåì ïàäåæå:

(Její) bratr je velice sympatický člověk. — Už dávno znám (její) bratra. —Od (její) bratra jsem se dověděl, žes byl v NDR. — Večer půjdu na návštěvu k (její) bratrovi. — S (její) bratrem jsem se seznámil v Beskydech. — S (její) dvěma bratry jsem studoval. — O (její) dvou bratrech jsem nic neslyšel.

9. Âìåñòî òî÷åê âñòàâüòå ïðàâèëüíûå ôîðìû ìåñòîèìåíèé jeho, její, jejich:

Òî je... auto. —Jel jsem... autem. —... dopisy jsou velice oče­kávány.— Přijel jsem k... rodičům.—Napíšu... sestře.—Mnoho jsem slyšel o... rodičích. —Často si hraji s... dětmi.

10. Ëè÷íûå ìåñòîèìåíèÿ â ñêîáêàõ çàìåíèòå ïðèòÿæàòåëüíûìè její, jejich â ñîîòâåòñòâóþùåì ïàäåæå:

Šel jsem na poštu s (on) sestrou. — U příležitosti národního svátku odeslal telegram (ona) rodičům. — Na večírku bylo mnoho (ona) spolu­žáků. — Z (ona) dopisu jsem se dozvěděl, že se vrátí až za měsíc. — Nemusíte jim odpovídat na (ony) dopisy. — (Oni) přátelé nás často navštěvují. — Někdy jdu kolem (ona) domu, dívám se na okna (ona) bytu. — V (ona) domě se mi všechno líbilo. — Včera jsme byli na ná­vštěvě u (oni) přátel. — Na (on) hodinkách už bylo půl desáté. — Nevě­děl jsem, co budu dělat s (on) článkem. — Udělal jsem to podle (on, ona, oni) přání. — Chtěla jsem koupit pro (on) syna malý dárek.

11. Ðàñêðîéòå ñêîáêè, ñëîâà â ñêîáêàõ ïîñòàâüòå â ñîîòâåòñòâóþùåì ïàäåæå:

Î (prázdniny) pojedeme do Vysokých Tater. — Po (prázdniny) zač­neme zase studovat. — (Moje hodinky) nejdou správně. — Každý den čtu (noviny) „Pravda". — Přečetl jsem to v (noviny). — Bratr si koupil (nové kalhoty). — Jak vypadá v (nové kalhoty)? — Můj přítel pěkně hraje na (housle). — Co říkáš jeho (housle)? — O (vánoce) Ti napíšu podrobný dopis. — Co se píše v (dnešní noviny) o událostech v zahrani­čí? — V (ty šaty) vypadáš velmi elegantně. — O svátcích se chystá­me do (lázně). — Každý rok se zotavuje v (československé lázně) mnoho lidí. — K svým (narozeniny) dostala matka mnoho blahopřání od svých známých. — Bez (brýle) nemohu číst, nic nevidím. — Zítra budou sklá­dat naši studenti zkoušku z (dějiny) ČSSR. — Ve (dveře) stál můj brat­ranec. — Kdo stojí za (dveře). — Nebouchejte (dveře). — Židle stála u (dveře). — Tato zpráva mě přivedla do (rozpaky). — Byl jsem na (rozpaky) a nevěděl jsem, co mám dělat.

12. Ïåðåâåäèòå íà ÷åøñêèé ÿçûê:

à) Ãëàâíûé ïî÷òàìò íàõîäèòñÿ â áîëüøîì êðàñèâîì çäàíèè.  ïðîñòîðíîì ñâåòëîì çàëå ìíîãî îêîøåê. Íà êàæäîì îêîøêå íàäïèñü. Çäåñü ïðèíèìàþò çàêàçíûå ïèñüìà è àâèàïèñüìà. Ðÿäîì ïðîäàþòñÿ ìàðêè, êîíâåðòû, îòêðûòêè, ðàçëè÷íûå áëàíêè è ïî÷òîâàÿ áóìàãà. Íà îêîøêàõ íàäïèñü: «Ïðîäàæà ïî÷òîâûõ çíàêîâ». Íàïðîòèâ ïðèíè­ìàþò òåëåãðàììû. Çäåñü ìîæíî îòïðàâèòü îáû÷íóþ èëè ñðî÷íóþ òåëåãðàììó.  îêîøêå ¹ 35 ïðèíèìàþò ïîäïèñêó íà âñå ãàçåòû è æóðíàëû.  çäàíèè ïî÷òû èìååòñÿ òàêæå òåëåôîííûé ïåðåãîâîðíûé ïóíêò. Çäåñü âû ìîæåòå çàêàçàòü ìåæäóãîðîäíûé ðàçãîâîð ñ ðàçíûìè ãîðîäàìè Ñîâåòñêîãî Ñîþçà, à òàêæå ñ ãîðîäàìè çà ãðàíèöåé. Íà ïî÷òå âñåãäà ìíîãî íàðîäó. Ëþäè ïîêóïàþò îòêðûòêè, ïèøóò ïèñüìà è áðî­ñàþò èõ â ïî÷òîâûé ÿùèê, êîòîðûé íàõîäèòñÿ â çàëå. Ìåæäó Ìîñêâîé è ñòîëèöàìè äðóãèõ ãîñóäàðñòâ ñóùåñòâóåò ðåãóëÿðíàÿ ïî÷òîâàÿ ñâÿçü, á) ß áû íå õîòåë îïîçäàòü íà ïîåçä. — Ìû ïîñòåïåííî ïðèâû­êàåì ê íîâîìó ìåñòó. — Îíè íå îáðàòèëè íà íåãî âíèìàíèÿ. — Êîãäà ãîñòè âîçâðàùàþòñÿ â Ïðàãó? — Ëåòîì â Ìîñêâó ïðèâîçÿò ìíîãî îâîùåé è ôðóêòîâ. — Ïåðåä ñíîì ÿ ìíîãî ÷èòàþ è çàñûïàþ ïîçäíî. — ß õî÷ó âûÿñíèòü, êîãäà íà÷èíàåòñÿ ïîäïèñêà íà ãàçåòû. — Îí ïîëó÷àåò ïèñüìà äî âîñòðåáîâàíèÿ. — Ìû âîçâðàùàëèñü äîìîé ïîçäíî âå÷åðîì. — Ìû ÷àñòî íàâåùàåì ñâîèõ äðóçåé. — Ìàòü îòâî­äèëà äåòåé â äåòñêèé ñàä è øëà íà ðàáîòó.





Äàòà ïóáëèêîâàíèÿ: 2014-10-25; Ïðî÷èòàíî: 492 | Íàðóøåíèå àâòîðñêîãî ïðàâà ñòðàíèöû | Ìû ïîìîæåì â íàïèñàíèè âàøåé ðàáîòû!



studopedia.org - Ñòóäîïåäèÿ.Îðã - 2014-2024 ãîä. Ñòóäîïåäèÿ íå ÿâëÿåòñÿ àâòîðîì ìàòåðèàëîâ, êîòîðûå ðàçìåùåíû. Íî ïðåäîñòàâëÿåò âîçìîæíîñòü áåñïëàòíîãî èñïîëüçîâàíèÿ (0.007 ñ)...