O vzniku praŽského hradu

V poslední čtvrtině 9. století začíná v Čechách proces politického sjednocení slovanských kmenů: vzniká první český stát. Myšlenku sjed­nocování slovanských kmenů začali uskutečňovat Přemyslovci. Tento kmen, jehož nevelké území původně leželo ve středu země, na severo­západě od Prahy, dal po vítězném ukončení sjednocovacího boje své jméno celé zemi: byli to Čechové.

Sídlem přemyslovských knížat nebyla původně Praha, ale Levý Hradec na břehu Vltavy, asi deset kilometrů severně od Prahy. Praha je mnohem starší než Pražský hrad. Poblíž dnešního Staroměstského ná­městí byla už dávno rušná křižovatka dálkových obchodních cest. Sjíž­děly se sem karavany franckých, byzantských a arabských kupců ze všech končin světa, brodily se přes Vltavu v místech dnešního Klárova a směňovaly své zboží za zemědělské plodiny, textilní a kožedělné vý­robky i za otroky. A právě hospodářský význam Prahy byl jistě hlavním zdrojem mocenské převahy českého kmene a jeho vládnoucího rodu.

Kulturně byl český kmen spjat mnoha svazky s Velkomoravskou říší. Lze předpokládat, že myšlenka vytvořit v Čechách stát byla prav­děpodobně inspirována rovněž z Velké Moravy.

Boj o sjednocení země zahájil přemyslovský kníže Bořivoj začátkem 70. let 9. století. Nastala doba těžkých a krutých zápasů. V této chvíli bylo třeba lépe zabezpečit důležitý hospodářský zdroj kmene — Prahu. Na holém návrší v blízkosti brodu přes Vltavu byl tedy založen Pražský hrad.