Obydlí v Lazaret ve Francii

Na jihu Francie byla prozkoumána jeskyně Lazaret, kde při jedné stěně byla postavena před 150 000 lety chata. Archeologové určili i vnitřní členění prostoru, kdy mimo zjevná ohniště našli i místa plná šnečků, kteří žijí v rostlinách, jaké se dodnes používají na matrace. Dále tu archeologové našli množství kůstek z tlapek, které zbyly z někdejších kožešin. Kožešiny sloužily jako stylové potahy na postele a na přikrytí. Takové chování už ledacos prozrazuje o vztahu neandrtálských předků k počasí a naznačuje to dost i k představě o ochraně před chladem mimo jeskyni. Mimochodem jeskyně se pro skutečné osídlování většinou vůbec nehodily, často mají velmi špatný tah a hromadí se v nich rychle kouř. Jeskyně se využívaly jen u některých kultur a pro bydlení jen okrajově a výjimečně. Navíc nikdy nikde nebylo tolik jeskyní, aby se tam vešli všichni,,pračlověci" a ve skutečnosti většina jeskyní ani nenese stopy osídlení.

Šití

Ve středním a starém paleolitu jsou vzácné nebo zcela chybí kamenné nástroje určené ke zpracování kostí. Souvisí to s minimálním zpracováváním kostí jako suroviny, sahalo se spíše ke dřevu. Proto ani archeologicky dochovatelná kostěná šídla, která jsou tak charakteristická pro mladý paleolit se ve středním a starém paleolitu nikde neobjevují. Přesto se dá šít stále dál, jednak se dají použít velmi kvalitní dřevěná šídla, například z dobře vyschlého tisového dřeva a k samotnému šití se dá použít běžná šlacha, připomínající kvalitou chirurgickou nit. Ale dá se také šít tak, že obyčejným, drobným úštěpem nařežeme tenké řemínky a do okraje kůže uděláme drobné zářezy, které pročistí tenká, obyčejná, dřevěná řemínkovací jehla. Vrubem tupé strany jehly se pak vtlačí řemínek do otvoru a vznikne tak dokonalé a jemné scelení ploch kůže.

Severské kultury a zpracování kostí

Šití nabývalo na významu především u severských neandrtálců, u nás je to osídlení z jeskyně Kůlna, v severním Německu je to lokalita Lebenstedt. Obě jsou provázené množstvím kostí ze sobů a tak, jak bychom předpokládali, na nalezišti Lebenstedt se zpracovávaly při nedostatku jiného materiálu i kosti na ostré broušené hroty.