CviČeni. 1. Převeďte do spisovné češtiny:

1. Převeďte do spisovné češtiny:

Kup mi prosím tě vosům vobyčejnejch vobálek. — V takovým votr-haným vobleku nemůžu jít na ulici. —Minulej tejden smě měli dobrej vejdělek. — Přemejšlels už vo tom zejtřejším vejletě? — To je jasný, že takový jednání není správný. — Vo ničem jiným smě nemluvili, než vo ty nový metodě. —Podle mýho názoru Novákovi mají moc hezký a poslušný děti. —Vopravdu se mně moc líbějí. — Nemusíš si to ku­povat, dyť ti to dycky můžu pučit, dyž to budeš potřebovat. — Byl tady ňákej člověk, kerej říkal, žes ho pozval. —Mluvil sem včera s těma tréma novejma študentama. — Sou to vopravdu hodný lidi a dobrý kamarádi. — V našem novým bytě máme veliký trojdílný vokna. — Dybys chtěl, tak bysme mohli jet zejtra s Novákovejma na vejlet. — Dyť už sem ti řek, že sem tam nemoh jít. — Nemůžu si pomoct, ale s těma výsledkama nemůžu bejt spokojenej. — Ses hrozně hodnej, žes mně to přišel říct.

2. Určete, které věty jsou spisovné a které nespisovně hovorové a proč:

Zítra bysme tam mohli jít. — Ses hodná, žes mi pomohla. — Myslím, že to není správné.—Chodějí tam hlavně děti.—Chlapci si házejí míčem. — Pod oknama rostou růže. — Moc si přeju, aby se to stalo. — Měl byste si s ním o tom promluvit. — Promluvím si o tom s rodičema. — Dáme si polívku? — Z jedny strany je to správný. — Mluvil jsem s

dvěma pionýrkami. — Ty šaty ti hrozně slušejí. — Už sem ti řek, že to není pravda. — Jak sté se rozhodnuli?

3. Reagujte vhodně na otázku pomocí výrazu v závorkách a větu doplňte:

(ba jo; ba ne; jo ne!; co by ne; to teprve ne; to víš, to víte; ale jdi, ale jděte)

Neodjedeš ještě zítra, vid že ne?... odjedu, doma mě čekají. — Ne­napíšeš jí to, viď že ne?... napíšu, musí se to přece dozvědět. —Ty si to nemusíš kupovat!...! A kdo by mi to koupil! — Nechcete si trochu odpočinout?..., nemohu, mám ještě hodně práce. — Nechtěl bys tu práci svěřit raději Jirkovi?..., ten by si s tím vůbec nevěděl rady. — Prosím tě, okamžitě ke mně přijď, musím s tebou nutně mluvit...., to jsou nápady, teď v noci! Snad to počká do rána. — Tys přece tehdy u toho nebyl!..., byl. A teď z toho mám nepříjemnosti. —Vás ten liják tehdy nechytil...., nás především, neměli jsme se kam schovat. Ty peníze mu přece nesvěříš, viď?..., je to spolehlivý člověk. — Nechceš si koupit nový barevný televizor?..., aby ke mně chodili všichni sousedi.

4. K odpovědi využijte vhodných výrazů v závorkách:

(bodejť; jak by ne; no bodejť; to víš že jo; no jéje; ba jo (ano); no jo)

Mami, šla bys se mnou v sobotu do kina?..., když jsi se tak hezky celý týden učila. — Neměli bychom si zaskočit aspoň do bufetu?..., já osobně mám ukrutný hlad, — Chovali se k ní po celou dobu velmi pěkně...., vždyť je to hodná žena. — Vzpomínáš si na ten náš třídní výlet?..., to jsme tehdy užili legrace. — Nechtěl bys mi trochu pomoci s tím prádlem?..., jen co dočtu ty noviny. — Na zítřek nemáme žádné úkoly,...? Určitě žádné. —Zdá se mi, že k nám jde strýc Jenda...., je to on.

5. Doplňte místo teček vhodný výraz v závorkách:

(No tohle!; ale ale; ale; no ne!)

Ještě včera vyprávěl, že nikam nepojede, a dnes odjel bez nás!...! To jsme od něho nečekali! —......, kde ses tady vzal chlapečku? — To je... překvapení! —......, copak to děláš? — Ty jsi... popleta! —..., nikoho tady nevidím? —......, i vy jste přišel včas. —Chtěl jsem ti právě volat a ty jsi již tady,...! — Nepřišel ani se neomluvil,......! Budete mu muset domluvit.

6. Nahraďte tučně tištěné výrazy jinými slovy:

Jirka je celý otec. — Ten film nestojí za nic. — Marš odtud, ať vás tady nevidím. — Tak vida, již se umoudřil. — Děti, a teď už ani muk. — Tys to provedl. — Pustil se s chutí do práce. — Hrome, ten mě vyle­kal. — Jářku, v té době to bylo všechno jiné. — Tak vida ho, toho kluka! — To byl panečku fotbal! — Krucinál, nedělejte si ze mne leg­raci! — Chlapec se nerozmýšlel a hup do vozu. — Kluk vzal kámen a břink do okna! — Vojáci zaujali postavení a hurá na nepřítele. — Heleďte, nechtě raději těch nemístných poznámek. — Natě, tady máte ty své věci. — Vida ho, jak mu to sluší.

7. Přeložte do ruštiny. Pozor na stylistické zabarvení českých vět:

To je dnes ale zima! — Tak už pojď, prosím tě. — On si ten Jirka pořád něco vymýšlí.—Člověče, to ti byla krása!—Já vám řeknu, ono to lyžování není tak jednoduché. — Náhodou já myslím, že on má pravdu. — Máš ty ale z pekla štěstí! — Já vám řeknu, to ale byla dři­na! — Jen aby se nám to podařilo! — Copak tys to nevěděl? — To ti byla podívaná! — To sluníčko dnes ale pěkně hřeje. — Ona vám s ním nebyla žádná řeč. — Abys věděl, tak to já tedy náhodou dobře vím. — Ona ta Věra vám pořád s něčím není spokojená. — Lidičky, to je něco úžasného. — To byl ale hloupý film! — Ona ta hovorová čeština je dost složitá.

8. Vyberte k těmto spojením synonymické výrazy z textu:

nemít zájem; udělali z ní macechu; líbil se mu kufr; připravit pře­kvapení; nadávat po celou dobu jízdy; učiněné hovado; příval nadávek; na takový okamžik oni čekají; k.terý kdy existoval; nejednalo se o nic jiného; je hloupý od narození; nemít ztráty; potulují se různí podvod­níci; chtěl se polepšit; vyhodit z chodby; dělat pitomosti; ten asi někdo ukradl; holohlavý člověk; přestaňte, Švejku, s vašimi výklady; všechno je čistá pravda

9. Přeložte do ruštiny:

Byl to nejstrašnější okamžik mého života. — Švejk připravil nad­poručíkovi malé překvapení. — Bylo to jen takové menší nedorozumění.

— V kupé 2. třídy seděl starší pán. — Byla to již starší dáma. — Ztratil se nám takový menší kufr. — Byl to její největší životní omyl. — Byla to jedna z nejotřesnějších scén. — Byl nucen vyslechnout ty nejhorší nadávky. — Měl o tu ženu obrovský zájem. —Civilista nejevil, jak se zdálo, pražádný zájem o celou záležitost.

10. Vysvětlete významové rozdíly u těchto dvojic slov (jednotlivé významy slov prověřte podle slovníku); utvořte věty:

medik, медик; vinohrad, виноград; pivovar, пивовар; biograf, биограф; řešit, решить; ráno, рано; vážný важный; podvodník, подводник; vůně, вонь; zápach, запах; vyrazit, выразить.

11. a) Pomocí předpony „nad-" a „pod-" utvořte slova a uveďte jejich ekvivalenty v ruštině:

-poručík; -řízený; -hlavník; -chod; -mořský; -průměrný; -řaďovat;

-zemní; -povrchový; -piš; -běhnout

b) Uveďte ruské ekvivalenty k těmto českým slovům:

podplukovník; poddůstojník; podvědomí; podtlak; podtitul; pod­světí; podnormální; podkolenky; podhoubí; podfuk; podbradek nadbytek; nadbytečný; nadčlověk; nadčasový; nadhled; nadhodnota; nadkontingent; nadnormativní; nadpřirozený; nadstavba; nadvláda

12. Přeložte do ruštiny slovní spojení s adjektivem „hnědý", „krásný", „slepý" — pozorujte, co jim odpovídá v ruštině:

hnědý kůň; hnědé oči; hnědé vlasy; hnědý kabát; hnědé uhlí; hnědá polévka; krásný okamžik; krásné jaro; krásný výrobek; krásný pohled; slepý člověk; slepá láska; slepá ulička; slepé okno; slepý pasažér; slepé střevo

13. Vysvětlete významový rozdíl v těchto slovních spojeních a utvořte věty:

holohlavý muž — prostovlasý muž; pozorovací talent — pozoruhod­ný závěr; pořádný člověk — pořádný kus práce; místní doprava — nemístná poznámka; mírný svah — mírná povaha; zpívající kos — zpěvavý pták; náhlý obrat — náhlá změna; nahraditelná součástka — náhradní součástka; nachýlený strom — náchylný k pití; památná událost — památkový úřad; prostý člověk — sprostá nadávka; inspekč­ní cesta — inspektorské místo; mírná domluva — mírové jednání; instrukční knížka — instruktorský kurs; instalovaný přijímač — ins­talační práce