УРОК 13

Виды глаголов. Образование глаголов совершенного и несовершенного вида. Притяжательные местоимения jeho, její, jejich. Существительные, не имеющие форм единственного числа.

NA POSTĚ

О prázdninách ke mně přijel můj přítel Alexej z Moskvy. Hned druhý den chtěl jít na poštu, aby o sobě podal rodičům zprávu¹.

— Kde je, prosím tě, hlavní pošta? Musím poslat domů telegram a chci se také zeptat, nemám-li tam již dopis od svých přátel z CSSR. Prosil jsem je, aby mi napsali „Poste restante".

Nabídl jsem se, že tam Alexeje doprovodím. Hlavní pošta nebyla daleko. Vešli jsme do velké prostorné haly, osvětlené množstvím neo­nových svítidel. Po obou stranách velké dvorany jsou přepážky s čísly a nápisy: „Prodej poštovních cenin", „Poste restante", „Příjem poštov­ních cenin", „Příjem a výdej peněz", „Spořitelní knížky" a jiné.

U okénka „Poste restante" už na Alexeje čekal dopis z Brna. Alexej předložil cestovní pas a dostal dopis. Jeho přítel Jarda ho zval, aby zajel také k němu do Brna.

Pak jsme šli k okénku číslo 7 s nápisem „Příjem telegramů", vzali jsme blanket a Alexej jej vyplnil. Chtěl poslat bleskový nebo alespoň pilný telegram. To jsem mu rozmluvil². Rozhodl se pro obyčejný³.

— Kolik budu, prosím, platit za obyčejný telegram?, zeptal jsem se úřednice.

— Hned to spočítám. Je to sedmnáct slov... Dělá to dvacet korun padesát.

— Jak se u vás frankuje dopis do Brna?⁴ Stejně jako do zahraničí?

— Do socialistických zemí jsou stejné tarify, jinak se platí více. Pro leteckou poštu jsou různé tarify podle váhy. Dopis do Brna chceš poslat doporučené nebo obyčejně?

— Raději doporučené⁵.

— To tedy musíš nejdříve vyplnit podací lístek a platit budeš u pří­slušného okénka.

Pak jsme ještě prošli celou halou a všechno jsem Alexejovi podrob­ně vysvětlil.

— Tady můžeš odeslat dopis nebo telegram, telegraf má nepřetržitou službu. Zde můžeš odeslat nebo vyzvednout peníze, poslat balíky, předplatit si noviny a časopisy, zaplatit za telefon a jiné. Alexej nerozuměl nápisu „Prodej poštovních cenin". Nevěděl jsem také, jak se to přesně přeloží do ruštiny, ale vysvětlil jsem mu, že tady je možno koupit známky, obálky, dopisní papír, pohlednice, různé blankety, například peněžní poukázky a jiné.

* * *

Alexej se podíval na hodiny visící v dvoraně hlavní pošty, a protože bylo teprve půl šesté, šel si koupit noviny. Na šest hodin si objednal meziměstský telefonní hovor. Musí se domluvit se svými přáteli. Jeho přátelé ho zítra očekávají v Pardubicích.

— Pane, máte zde ten hovor s Pardubicemi. Běžte do kabiny číslo jed­na⁶.

— Jaké mám vytočit číslo?

— Zvedněte sluchátko a ihned mluvte.

* * *

— Prosím blanket na telegram.

— Blankety leží na psacím pultu.

— Chci poslat telegram do Moskvy. Mohu v něm použít cizího jazyka⁷?

— Samozřejmě. Musíte však psát latinkou. Chcete poslat telegram pilně?

— Ne. Jako obyčejný telegram. Trvá doručení zprávy přes hranice déle?

— Ano. Adresu napište čitelně. Jak se jmenuje adresát? Jeho jméno není dobře čitelné.

* * *

— Jaká známka se dává v Československu na dopis?

— Na dopis šedesátihaléřová a na pohlednici třicetihaléřová.

— Prosím dvě šedesátihaléřové známky, jednu poštovní poukázku a průvodku.

— Komu budeš psát, Karle?

— Napíšu sestře Jiřině do Budějovic, má pozítří narozeniny.

— Jaká je její adresa, budu jí blahopřát⁸ telegraficky.