DIVADLO A KINO

Z Moskvy ke mně přijel na návštěvu můj přítel Vladimír. Je to můj ko­lega z Moskvy. Pracuje na Moskevské univerzitě. Mimo jiné se velmi zajímá o divadlo a hudbu.

— Rád bych se podíval do divadla, Jirko. V Praze je přece hodně divadel, že? Kde bych mohl sehnat lístek (vstupenku)?

— Ano, v Praze je několik velkých divadel a hodně malých scén různého zaměření. O lístky se nestarej¹, já nějaké obstarám (opatřím).

— To bych ti byl velice vděčen. A myslíš, že bychom mohli dostat lístky ještě na dnešek? To už bude asi pozdě.

— No, nevím, pokusím se to zjistit telefonicky. Ale v zásadě se musí lístky kupovat předem v předprodeji, buď přímo v pokladně di­vadla, nebo ve zvláštních předprodejích. Často nejsou lístky k dostání². No, uvidíme. Chtěl bys vidět činohru, operu, balet nebo operetu?

Vladimír měl zájem o opera. Šli jsme se podívat na plakáty, které opery mají teď pražská divadla ve svém repertoáru (na programu)³. Dnes se hraje Smetanova Prodaná nevěsta⁴, ale tuhle operu Vladimír dobře zná. Ale zítra budou ve Smetanově divadle dávat Dvořákovu Rusalku⁵, a to je jedna z nejkrásnějších českých oper. Lístky jsme dostaliúplně náhodou před začátkem představení. Vladimír byl velice spo­kojen. V tom divadle ještě nikdy nebyl.

Když jsme příštího dne večer přišlí před sedmou do divadla, bylo tam plno lidí, kteří sháněli lístky. V pokladně už byly vstupenky vy­prodány⁶. Koupili jsme si u uváděčky program a sedli jsme si na svá místa do druhé řady na drahém balkóně. V hledišti bylo plno diváků. Pře­sně v sedm hodin se opona zvedla a představení začalo. Zaznělyprvní zvuky předehry. O přestávce jsme šli do bufetu a dali si kávu. Zvonek nám oznámil, že začínádalší jednání. Výkon sólistů byl tak krásný.že potlesk nebral konce⁷.

Po představení jsem se zeptal Vladimíra na jeho dojmy⁸.

— Tak, co, Vláďo, jak se ti to líbilo?

— Moc. Všechno bylo nádherné! Velice se mi líbila ta mladá zpě­vačka, co hrála hlavní úlohu, myslím, že role byly velmi dobře obsa­zeny⁹. I ta Dvořákova hudba je vynikající.

To víš, Antonín Dvořák je vedle Bedřicha Smetany naším nejslavněj­ším skladatelem a jeho hudba je vysoce ceněna nejen u nás, ale i v ci­zině. Nesmíme zapomenout i na dirigenta¹⁰. Je to jeden z našich nej­významnějších dirigentů, zasloužilý umělec a nositel Řádu práce.

— Ano, u nás ho také znají, vždyť byl před několika lety v Moskvě s kolektivem Národního divadla na pohostinském vystoupení dnů čes­koslovenské kultury. Nezahodil jsi program? Chtěl bych se ještě jednou podívat, kdo zpíval hlavní role, a program si schovám na památku¹¹.

Vraceli jsme se spokojeně domů. Tento den Vladimírovy návštěvy se vydařil. Zítra budu muset zajít do předprodeje a koupit ještě nějaké lístky, aby se Vladimír co možná nejvíc¹² seznámil s pražským divadelním životem.

* * *

Moje žena přišla dnes z práce unavená, chtěla by se jít někam poba­vit.

— Franto, dnes bych měla chuť jít do kina.

— A co dávají? Podívám se do novin na programy.

— Co tohle, to jsme ještě myslím neviděli. Je to francouzský film.

— Myslím, že je to detektivka (detektivní film) a hlavní úlohu tam hraje jeden velice známý herec, ale jméno jsem teď zapomněl. Dobře, tak půjdeme, jestli dostaneme lístky.

— Myslím, že ano, hraje se to v kině Sevastopol už třetí týden. No i kdyby ne, tak se podíváme někam jinam, snad se dává ještě něco zajímavého.

— Doufám, že ten film bude zajímavý nejen napínavým dějem, ale i dobrými hereckými výkony.

— A nevíš, kdo je režisérem tohoto filmu, kdo ten film natočil (režíroval)?

— Nevím, ale prý je to nějaký známý režisér. A jeho stálým spolupra­covníkem je známý kameraman.