Ñòóäîïåäèÿ.Îðã Ãëàâíàÿ | Ñëó÷àéíàÿ ñòðàíèöà | Êîíòàêòû | Ìû ïîìîæåì â íàïèñàíèè âàøåé ðàáîòû!  
 

ÓÏÐÀÆÍÅÍÈß. 4. V jakém domě máte byt?



1. Îòâåòüòå íà âîïðîñû:

1. Jak se jmenujete?

2. Kde bydlíte?

3. Kde bydli vaši rodiče?

4. V jakém domě máte byt?

5. Kde pracuje tvůj otec?

6. Je tvá matka zaměstnaná?

7. Máte sestru nebo bratra?

8. Kde žije tvá babička?

9. Kdo k nám dnes přijde na návštěvu?

10. Je starší sestra už vdaná?

11. Kolik dětí má tvá sestřenice?

12. Chodí děti do školy?

13. Jezdíte často na venkov?

14. Máte zahradu?

15. Kdy máš narozeniny?

16. Jak se jmenuje tvůj bratranec?

17. Kdo pozdravuje tvou sestru?

2. Äîïîëíèòå ïðåäëîæåíèÿ ñóùåñòâèòåëüíûìè â ñêîáêàõ:

Čtu dopis od (kamarádka, sestra, Olga, Zdena, teta, dcera, babička). — Nesu dárek (kamarádka, matka, sestra, teta, Olga, Tamara, Marta, Helenka). —Často navštěvuji (matka, sestra, babička, teta, kamarádka, Helena, Zdena). — Děti sedí na (podlaha, pohovka, tráva, louka, lavič­ka). — Mluvíme o (kamarádka, matka, sestra, kniha, zahrada, Tamara, Vilma). — Jdu do školy s (kniha, aktovka, tužka, Věra, Dana, Květa, Jarmila, Alena). — Mluvím s (žena, dcera, matka, babička, manželka, Olga, Vilma. Dana).

3. Ðàñêðîéòå ñêîáêè, èìåíà ñîáñòâåííûå ïîñòàâüòå â çâàò. ïàäåæå:

(Věra), kde studuješ? — (Mařenka), kde žijí tvoji rodiče? — (Vlasta), co děláš dnes večer? — (Maminka), pijete čaj nebo kávu? — (Marta), jdeš se mnou do školy? — (Helenka), co to čteš? — (Kamarádky), kam půj­deme večer? — (Soudružky), máme dnes volný den.

4. Ðàñêðîéòå ñêîáêè. Ñóùåñòâèòåëüíûå, ïðèëàãàòåëüíûå è ìåñòîèìåíèÿ ïîñòàâüòå â ñîîòâåòñòâóþùåì ïàäåæå:

V (má nová kniha) jsou obrázky. —Studuji se (svá nová kamarád­ka). — Knihy jsou v (tvá nová aktovka). —Čtu (zajímavá pohádka). — Čtu knihu (svá malá sestra). — Moje nové kamarádky studují na (filolo­gická fakulta). — Moje matka je učitelkou na (vysoká škola). — Bratr žije se (svá mladá manželka) v Bratislavě. — Otec mi koupil (nová aktovka). —Bydlíme v (stará Praha) v (Dlouhá třída). — Píšu (nová tužka). — Bratr pracuje ve (velká továrna). —Často navštěvujeme (svá stará babička). — Nedávno jsem viděla (tvá teta). —Máme (malá zah­rádka.)

5. Îáðàçóéòå ðîä. è ïðåäë. ïàäåæ ìí. ÷èñëà:

česká kniha, stará babička, zajímavá pohádka, malá sestra, velká továrna, nová sousedka, velká rodina, hezká krajina, pěkná zahrada

6. Ðàñêðîéòå ñêîáêè, ïîñòàâüòå ãëàãîëû â ñîîòâåòñòâóþùåì ëèöå:

Jsem studentka, (studovat) na univerzitě. —Moje sestra (studovat) na vysoké škole ekonomické. — Studenti naší skupiny (studovat) velmi dobře. — Otec (pracovat) v závodě. — Dědeček už (nepracovat), je starý. — Kde (pracovat) pan Skála? Pan Skála a jeho syn (pracovat) v závodě na automobily. —Zdena (milovat) Prahu. —Já (milovat) Moskvu. — (Děkovat — 1-å ëèöî åä. ÷èñëà) své kamarádce za novou knihu. — (Děkovat — 1-å ëèöî ìí. ÷èñëà) vám za pomoc. — Studenti (děkovat) profesorce za zajímavou přednášku. —Jak se jmenuješ? (Jmenovat se) Mirek. — Sestry (se jmenovat) Jana a Marta. — Moji rodiče (žit) na ven­kově. — Jak dlouho (žít) v Praze? V Praze (žít) měsíc. — Kde (žít) váš bratr? Můj bratr (žít) s rodinou v Rize. — Co to (pít)? (Pít) čaj. — Proč (nepít) černou kávu? — Moje dcera (nepít) mléko. — Co to (šít)? Věra si (šít) nové šaty. — Děti si (hrát) na zahradě. — Často (hrát) na pia­no. — Otec a syn (hrát) šachy.

7. Âìåñòî òî÷åê âñòàâüòå ïðîïóùåííûå ïðåäëîãè v, na è do:

Žiji... Praze. — Moje kamarádka studuje... univerzitě. — Bratr studuje... vysoké škole ekonomické. — Naše babička žije... venkově. — Otec pracuje... závodě. — Aktovka leží... stole. — Bydlím... no­vém domě.— Žijeme... Brně. — Sestry pracují... velké továrně. — Děti chodí... školy. — Bydlím s rodinou... Ukrajině. — Večer půjde­me se sestrou... kina. — Moje matka je lékařkou... poliklinice,— Synovec chodí do školky.

8. Âìåñòî òî÷åê âñòàâüòå ïðîïóùåííûå ñîþçû à è ale:

Bratr... sestra studují na univerzitě. — Dědeček... babička žijí na venkově. — Ráno... večer si děti hrají na zahradě. — Tatínek... ma­minka odjeli k babičce. — Babička nepracuje,... pomáhá matce v domácnosti. — Jsem už ženatý,... nemám dosud byt. — Byt je velký,... je nás v něm příliš mnoho. —Tvého tatínka neznám,... maminku znám dobře.

9. Âìåñòî òî÷åê âñòàâüòå ìåñòîèìåíèÿ má/ moje, tvá/ tvoje, svá/ svoje:

Žiji spolu se... sestrou. — Jedeme dnes na venkov k... staré ba­bičce. — Nesu knihu... sestře Boženě. — Čtu dopis od... babičky. — Jdeme do zahrady se... kamarádkami. — Bydlím u... tety. — Děkuji... matce. — Jedu ke... sestrám. — Seznámím vás se... přítelkyní. — Ty neznáš... tetu? — Včera Jsem viděl... ženu. —... vdaná sestra má nový byt.

ÓÐÎÊ 2

Ñêëîíåíèå íåîäóøåâëåííûõ ñóùåñòâèòåëüíûõ ìóæñêîãî ðîäà òâåðäîé ðàçíîâèäíîñòè (òèï byt). Ñêëîíåíèå ïðèëàãàòåëüíûõ ìóæñêîãî ðîäà òâåðäîé ðàçíîâèäíîñòè (òèï dobrý) è ïðèòÿæàòåëüíûõ ìå­ñòîèìåíèé můj, tvůj, svůj. Ãëàâíûå ÷ëåíû ïðîñòîãî äâóñîñòàâíîãî ïðåäëîæåíèÿ. Ãëàãîë být è åãî ñî­îòâåòñòâèÿ â ðóññêîì ÿçûêå. Ïðåäëîãè do, od, u, z, vedle.





Äàòà ïóáëèêîâàíèÿ: 2014-10-25; Ïðî÷èòàíî: 664 | Íàðóøåíèå àâòîðñêîãî ïðàâà ñòðàíèöû | Ìû ïîìîæåì â íàïèñàíèè âàøåé ðàáîòû!



studopedia.org - Ñòóäîïåäèÿ.Îðã - 2014-2024 ãîä. Ñòóäîïåäèÿ íå ÿâëÿåòñÿ àâòîðîì ìàòåðèàëîâ, êîòîðûå ðàçìåùåíû. Íî ïðåäîñòàâëÿåò âîçìîæíîñòü áåñïëàòíîãî èñïîëüçîâàíèÿ (0.007 ñ)...