Doba hradištní - ranný středověk

Kvalifikovaná rekonstrukční představa - pro Muzeum hlavního města Prahy (tónový obraz vznikl ve spolupráci s archeologem Martinem Hložkem a odbornými pracovníky Muzea hlavního města Prahy).

Zmínky a archeologické doklady o slovanských hradištích na našem území spadají do 7. a 8. století, ale jsou nečetné. Toto údobí se někdy nazývá starší dobou hradištní. Střední doba hradištní časově spadá do období mezi roky 800 až 950 a počet a význam hradišť narůstá. Právě toto období je u nás spojeno se Starou Moravou a krátkou, územně expanzní epizodou známou jako období Velkomoravská říše. Mladší doba hradištní má datace od 950 do 1200 našeho letopočtu.

Ze třicátých let 9. století pochází první dochovaná zmínka o Moravanech. Po několika málo desetiletích jsou už výraznou silou, se kterou je v Evropě nutné počítat. Kdo chce přežít, musí se stát součástí větších celků. V této době je stále živá vzpomínka na Karla Velikého, který se pokusil znovuobnovit Římskou říši. Křesťanskou Evropu sjednocuje postava papeže, nicméně jednotliví vládcové si musí na politickém a válečném poli vše velmi tvrdě vydobýt. Malé kmenové území neobstojí proti celým královstvím. Slované jsou rozptýleni na množství kmenů, zatímco jejich západní sousedy sjednocuje Východní Marka (Východofranská říše). Někdejší odboj Slovanů proti expandujícím Avarům dal vzniknout svobodnému a sjednocenému území daleko přesahujícímu běžné kmenové území. Po sto letech ze začátku 9. století je známa prvá dochovaná poznámka o Moravanech. Ale ani velikost několika sjednocených kmenů nemusí být zárukou přežití. Cesta k přežití může vést přes politiku, náboženství nebo přes další územní výboje a tak moravský Král Rostislav orientuje v šedesátých letech politiku na vzdálenou Byzanc. Na Starou Moravu přichází legendární Cyril (Konstantin) a Metoděj. Tím Rostislav demonstruje svoji nezávislost na Východofranské říši. Je však zajat a Morava je obsazena Franky. Na začátku 70.let propuká povstání proti okupantům, do čela odboje se postaví kněz Slavomír a úspěšně Moravu osvobodí. To vyprovokuje východofranskou stranu k obrovské trestné výpravě, ta se dostane až k hradbám Veligradu (Veleměsto, Superměsto). Řízením osudu je velením franské armády pověřen velice schopný a vzdělaný moravský šlechtic Svatopluk. Ten zřejmě pod záminkou vyjednávání vjede do Veligradu, zatímco jeho franská armáda si staví stany a usíná zmožená cestou. Moravská strana se však nespoléhá jen na obranu hradeb, ale uvnitř města čeká i obrovská jízdní a pěší armáda. Svatopluk navrhne Slavomírovi, aby na nic nečekal a vrhl svoji skvěle připravenou armádu na znavené Franky. Mohla to být lest, Svatopluk do té doby platil za nevypočitatelného člověka. Slavomír vsadil na jedinou kartu, Svatopluk to teď myslí Vážně. A Slavomír udělal dobře. Tak výkvět Franské země mizí pod kopyty koní a zbraněmi Moravanů v několika minutách. Franská armáda se vůbec nezmohla na odpor. Otevřela se tak cesta legendárnímu moravskému králi Svatoplukovi, jehož jméno je spojeno s říší, kterou vybudoval (Velkomoravská říše) a jako jediný slovanský panovník si vysloužil šířením křesťanství v nových územích titul,,Adoptivní syn Svatého otce" (papeže).